„Většina nákupů se odehrává v neprůhledných zákoutích trhu. Existuje spousta spekulací, ale jen velmi málo empirických důkazů o klíčových kupcích. Dnešní oficiální kupující jsou diskrétní a rozvážní, nezanechávají žádnou stopu,“ konstatuje Ross Norman, londýnský guru mezi analytiky zlatého trhu.
Podle odhadů americké banky Goldman Sachs Čína v prosinci nakoupila přes 15 tun zlata, což je téměř desetkrát víc, než bylo oficiálně hlášeno. Podobně v listopadu dosáhly odhadované nákupy zlata Čínou přes 10 tun, což je přibližně jedenáctkrát víc, než uvedla Čínská lidová banka. Podle některých komentářů Čína nakupuje zlato tempem, jako by se svět nacházel v krizi.
Zvěsti o tom, že Čína v zákulisí hromadí zlato, se začaly objevovat v roce 2023 a dál nabíraly na obrátkách v letech 2024 a 2025.
PSALI JSME: Proč Čína tají nákupy zlata
„V dubnu 2025 čínská centrální banka tiše nakupovala nebývalé množství zlata, přičemž zlaté rezervy země už tehdy údajně dosáhly závratných hodnot. Čína od začátku války na Ukrajině prý nakupuje téměř pětkrát více zlata, než hlásí Mezinárodnímu měnovému fondu (MMF),“ uvádí Cryptopolitan.
Nákupy zlata (hlášené i nehlášené, pozn. aut.) tak měly ve třetím čtvrtletí roku 2025 překročit 118 tun, což představuje meziroční nárůst o 55 procent a meziměsíční nárůst o 39 procent. Čínská centrální banka je proto považována za hlavní subjekt, ale ne jediný, který žene cenu zlata na rekordní maxima.
Odhadované čínské zlaté rezervy ve 3. čtvrtletí roku 2025 tak měly činit 5 411 tun oproti 2 304 tunám, které ohlásil MMF. Zdá se, že však, že Čína v tom není sama. Mezi další země zapojené do projektu tajných nákupů se počítá i Saúdská Arábie, jiné státy, jako je Vietnam nebo Írán, stav svých zlatých rezerv vůbec nezveřejňují.
PSALI JSME: Irák se připojil k nákupům zlata
(rek)
