Před začátkem konfliktu na Blízkém východě se cena zlata nacházela nad zenitem 5 500 dolarů za unci a za 12 měsíců se víc než zdvojnásobila.
„S pokračujícím růstem v roce 2026 však bylo čím dál obtížnější růst ceny vysvětlit. Organizace trhu se zlatem WGC zaznamenala v roce 2025 meziroční nárůst investiční poptávky o 83 procent a počáteční vývoj v letošním roce naznačil, že tato dynamika bude pokračovat. To ale cenu zlata učinilo zranitelnější vůči šokům,“ poznamenávají analytici Morgan Stanley.
Krize na Blízkém východě ale spustila největší šok v oblasti dodávek energie v historii. Většina dosavadních krizí tvořily symptomy, kdy akcie klesají, obavy z hospodářského propadu rostou, centrální banky uvolňují svou pozici, reálné výnosy klesají a zlato těží z nižších nákladů na jeho držení.
PSALI JSME: Ne válka, ale poválečné dluhy utvoří cenu zlata
Nynější šok ale funguje jinak. Ceny ropy prudce stoupají, inflační rizika rovněž a reálné výnosy také. Analytici poznamenali, že v „předchozích šocích vyvolaných poptávkou, zlato obvykle těžilo z klesajících výnosů dvouletých amerických dluhopisů, protože trhy se přizpůsobily pozici slabšího růstu a víře v dřívější snížení úrokových sazeb v USA“. Tentokrát tomu je naopak.
„Makroekonomické pozadí v roce 2026 je jiné, ač citlivost na sazby zůstává.“ Změna spočívá v tom, že turecká centrální banka prodala mezi 27. únorem a 27. březnem 52 tun zlata. Indická vláda omezila dovoz zlata. Další centrální banky zpomalily nákupy, které se v lednu a v únoru pohybovaly kolem 30 tun měsíčně oproti průměru 50 tun v předchozích letech.
Burzovní fondy nakoupily v lednu a v únoru 150 tun zlata, ale v březnu prodaly 90 tun, protože se očekávání snížení úrokových sazeb, jež přináší vyšší cenu zlata, rozplynula. WGC, Světová rada pro zlato, zaznamenala od 17. března denní odlivy, které dosáhly vrcholu 14 tun 19. března.
Pak zlato přestalo klesat, což Morgan Stanley vnímá jako znamení, že dlouhodobá víra ve zlato se přece jen udržela. Fondy pak odkoupily zhruba 39 tun z toho, co prodaly v březnu.
PSALI JSME: Cena zlata je složitý příběh
Ekonomové Morgan Stanley dál předpovídají snížení amerických úrokových sazeb o 25 bazických bodů v září a prosinci. Pokud se to stane, burzovní fondy by měly obnovit nákupy a zlato by z toho mělo těžit. Revidovaná cílová cena 5 200 dolarů je zhruba o 8 procent vyšší než současná cena, ale výrazně nižší než předchozí býčí scénář 5 700 dolarů.
Morgan Stanley uvádí, že cesta růstu nyní závisí na tom, zda centrální banka USA opravdu sníží sazby a zda se konflikt s Íránem nezhorší. Opětovná eskalace konfliktu by totiž opět zvýšila výnosy dluhopisů, vysoké ceny ropy by se odrazily v celkové inflaci a vedly by k zachování nebo zvýšení sazeb. Obnovený výprodej akcií by opět spustil nucenou likvidaci zlata.
I v případě ukončení vílky s Íránem, jak píše Market Index, je potenciál růstu ceny zlata omezený, protože samotná cenová hladina snižuje kupní možnosti fondů, centrálních bank a spotřebitelů. „Sečteno a podtrženo: Zlato se v lednu zdálo nezastavitelné, ale nyní je situace mnohem složitější.“
PSALI JSME: I skeptická Morgan Stanley predikuje nové výšiny zlata
(rek)
