Evropané to však vzali hurtem a jejich fyzickým zlatem zajištěné fondy snížily investice v přepočtu na zlato o 33 tun, Američané devět tun nakoupili a další zlato si pojistili ještě nezapočítanými opcemi.
Celosvětově tak fyzickým zlatem zajištěné fondy zahájily rok 2023 čistým odlivem investic ve výši 1,6 miliardy dolarů aneb poklesem celkových držeb zlata o 26 tun. Vypadá to jako veliké číslo, ale v porovnání s celkovým množstvím zlata ve fondech 3 446 tun šlo o pokles o pouhých 0,8 procenta.
„Cena zlata byla svědkem svého nejsilnějšího ledna za deset let, a tak není divu, že průměrný denní objem obchodů se zlatem na všech trzích činil 156 miliard dolarů, což byl oproti prosinci výrazný nárůst o 37 procent,“ uvádí statistická data Světové rady pro zlato (WGC).
PSALI JSME: Ross Norman: Rok 2023 nebude pro zlato příliš horký ani příliš studený
Na shrabování zisků z investic do zlata se nejvíc podíleli Britové, kteří prodali akcie v hodnotě 20,6 tuny zlata z 33 tun připadajících na Evropu. Jen zdáli je následovali s šesti tunami Němci a Švýcaři s prodejem 5,1 tuny.
Kdo na své zlaté investice zatím nesáhl, byli Irové a Lichtenštejnci. Nic nekoupili, ale také nic v lednu neprodali.
I když se o tom hodně psalo, v roce 2022 se globální zlaté držby v burzovních fondech propadly podle WGC jen o 110 tun, čili o tři miliardy dolarů, což je z celkem investovaných 213 bilionů dolarů necelé procento. Severoamerické fondy zaznamenaly příliv investic již druhý měsíc v řadě, zatímco evropské zlaté fondy prodloužily sérii výprodejů na devět měsíců.
PSALI JSME: Do zlatých fondů se opět vracejí peníze
(rek)
