„USA mají 8 133,5 tun zlata, což představuje asi 78 procent jejich celkových rezerv. Tato zásoba by přeceněním pomohla stabilizovat americkou ekonomiku,“ spekuluje izraelský deník The Jerusalem Post.
„To však může mít i značné nevýhody. Mohlo by to podnítit inflaci, narušit mezinárodní obchodní vztahy a vyvolat i politickou reakci, což by pak dopadlo na průmysl a domácnosti a potenciálně poškodilo běžné Američany,“ pokračuje ve spekulacích.
Americké zlato má účetní hodnotu 11,04 miliardy dolarů. Ta je však založena na pevné ceně, kterou úředníci ministerstva financí stanovili v roce 1973, tedy sumou 42,22 dolarů za unci. Na základě současné tržní ceny zlata mají rezervy hodnotu mnohem působivějších 692,97 miliardy dolarů.
PSALI JSME: Finanční zločin roku 1971: Konec brettonwoodského systému
Čínské zlaté rezervy se nyní odhadují mezi 2 070 až 2 264 tun a patří také mezi největší na světě. Devizové rezervy Říše středu vzrostly dle agentury Reuters minulý měsíc o 28,2 miliardy na 3,316 bilionu dolarů.
Držba zlata zůstala nezměněna, ale jeho hodnota v září vzrostla na 191,5 miliardy z 183 miliard dolarů na konci srpna. Hrozí, že se Čína může snažit podepřít svou měnu zlatem, což by představovalo výzvu pro globální finanční systém řízený USA a povzbuzení čínské ekonomické agendy.
„Pokud by USA přehodnotily své zlato, mohlo by to být vnímáno jako odvážný protiúder zaměřený na podkopávání ambicí Číny a silné americké dominance tváří v tvář rostoucímu rivalovi. Přehodnocení amerických zlatých rezerv by mohlo znamenat klíčový okamžik v současném soupeření, ale byl by to i hazard s nepředvídatelnými následky,“ uzavírá izraelský deník.
PSALI JSME: Hromadí Čína zásoby zlata jako přípravu na válku?
(rek)