Převládají obavy z recese, z krize v bankovnictví a slábnoucího amerického dolaru. Ekonomické faktory předbíhají finanční spekulace. Jak by jinak měly singapurská, turecká nebo čínská centrální banka měly tolik společného s nervózními investory? Proč by všichni kupovali zlato?
„Vzhledem k tomu, že centrální banky vloni obrátily kurz k vyšším sazbám a zpřísňují úvěrové podmínky, neutuchající inflace a zpomalující se ekonomiky náhle vynesly na světlo cenu zlata upravenou o inflaci,“ píše na webu privátní banky Lombard Odier její investiční ředitel Stéphane Monier. „Od ročního minima 1 622 dolarů za unci v září 2022 cena zlata vzrostla o víc než 20 procent.“
Přestože téměř tři čtvrtiny poptávky po fyzickém zlatě se týkají šperků, mincí nebo slitků, nedávné zvýšení ceny zlata způsobily také nákupy centrálních bank, nejvyšší od roku 2010. Letos ke konci března už nakoupily 140 tun zlata.
PSALI JSME: Centrální banky Číny a Turecka skoupily většinu zlata
„Část poptávky je i finanční od investorů, kteří se odklánějí od akcií a dluhopisů a pochybují o bezpečí hotovosti v bankách, jako se stalo během březnové krize. Investice do zlatých fondů obchodovaných na burze se tak v březnu zvýšily o 1,9 miliardy dolarů. Spekulace na růst ceny zlata v březnu také vzrostly,“ připomíná Menier.
Oceňování zlata je podle něj složité. „Při pohledu do budoucna by riziko recese v kombinaci s reálnými výnosy úrokových sazeb a slábnoucím americkým dolarem mělo podporovat poptávku i to, že se cena zlata bude zvyšovat.
Proto jsme zvýšili cílovou cenu z 1 940 na 2 100 dolarů do konce roku 2023,“ konstatuje představitel ženevské banky, která uvádí, že za 220 let přestála 40 krizí právě kvůli „přehodnocení světa kolem nás“.
PSALI JSME: Proč právě teď prodala Lombard Odier tuny zlata?
(rek)