Podle serveru FCPA Blog, který se zabývá kriminalitou bílých límečků, je to jen další drahé vypořádání instituce, která se v posledním desetiletí stala vzorem recidivy. JPMorgan Chase uzavřela s ministerstvem spravedlnosti před soudem už několik dohod.
Například v roce 2014 se přiznala k účasti na „letadlovém“ programu Bernieho Madoffa Ponziho a v rámci mimosoudních vypořádání zaplatila celkově 2,6 miliardy dolarů. Jenže to je desetina toho, co banka v té době vydělala za čtvrtletí.
V roce 2016 zaplatila 264 milionů jako pokutu udělenou za porušení protikorupčního zákona FCPA. Konkrétně šlo podle tiskové zprávy Americké komise pro cenné papíry o uplácení cizích vládních činitelů a úředníků v Asii zaměstnáváním jejich dětí bez příslušné kvalifikace. „Během sedmiletého období JPMorgan najal na žádost zahraničních vládních úředníků přibližně 100 stážistů a zaměstnanců na plný úvazek, což JPMorgan vyneslo přes 100 milionů dolarů.“
Běžný standard?
JPMorgan Chase ovšem není jediným recidivistou. Podle webu Public Citizen zahájilo americké ministerstvo spravedlnosti ke konci minulého roku 38 trestních stíhání firemních recidivistů, ale nakonec je odmítlo za kriminální činy stíhat a připustilo mimosoudní vyrovnání. „Mezi takovými recidivisty se objevily obří společnosti jako je Halliburton, Goodyear, Zimmer Biomet, Orthofix International a Novartis,“ píše Public Citizen.
Ministerstvo spravedlnosti ale stíhá pouze asi jedno procento společností soudně. Z 535 opakovaných korporátních porušení zákona, tedy nedodržení dohod, bylo pouze sedm případů, kdy sáhlo k dalšímu stíhání. Z těchto sedmi případů došlo podle Public Citizen pouze třikrát k projednání před soudem.
Tento model sankcí opět nastoluje otázku, zda tyto společnosti nepovažují mimosoudní vyrovnání ne za trest, ale za kalkulované náklady na podnikání. Kritici již dlouho tvrdí, že mimosoudní pokuty jednoduše umožňují podnikům zaplatit si cestu k zisku prostřednictvím trestných činů.
„Organizace stále páchají trestné činy a americké ministerstvo spravedlnosti je stále odmítá stíhat. Místo toho, aby činilo velké korporace odpovědnými, když porušují zákon, pomáhají jim federální úředníci vyhnout se obvinění. Místo ochrany obětí podnikové trestné činnosti chrání ministerstvo spravedlnosti zisky a majetek firem,“ konstatuje Public Citizen.
Velké korporace mají velkou shovívavost
„Z 38 sankcionovaných společností se opakovanými pachateli stalo 36 velkých společností, které jsou nebo se objevily na seznamu největších veřejně obchodovaných společností na světě Forbes Global 2000. Tři z těchto společností dokonce získaly pozici největších firem na světě – JPMorgan Chase (2011 a 2010), General Electric (2009) a HSBC (2008). Většina (25 z 38) se objevuje mezi 500 nejlepších firem Fortune Global 500. Polovinu z korporací s opakovanými trestnými činy (19 z 38) tvoří banky nebo finanční korporace,“ uvádí hlídací pes Public Citizen.
Příkrá slova ale mají celkem logickou oponenturu. Ministerstvo spravedlnosti dává státním zástupcům možnost, aby zvážili použití dohod, odkladů a nestíhání za okolností, kdy vidí možnost, že potrestání korporace povede k „nepřiměřenému poškození akcionářů, příjemců důchodů, zaměstnanců a dalších osob, které se osobně neprovinily“.
Rozběhnuté kauzy
Mezi hlavní velké korporace, které jsou údajně v současné době vyšetřovány kriminálním úřadem ministerstva spravedlnosti podle serveru patří:
Boeing kvůli certifikaci modelu 737 Max, který se zřítil v Indonésii a v Etiopii s 346 oběťmi.
Deutsche Bank kvůli údajným selháním opatření proti praní peněz.
Goldman Sachs pro zapojení do mezinárodního korupčního skandálu vyváděním peněz z malajského sttního fondu 1MDB.
Facebook kvůli dohodě o sdílení uživatelských dat s dalšími významnými technologickými společnostmi.
Fiat Chrysler Automobiles kvůli údajnému podplácení a porušování pracovního práva.
Ford Motor Company za klamavou certifikaci emisí.
Huawei za údajnou krádež obchodního tajemství T-Mobile.
Johnson & Johnson za údajné uvádění zavádějících prohlášení o azbestu v jejích výrobcích z mastku.
(rek)
