Podle deníku již mince našla svého kupce. Mincovna ale neposkytla podrobnosti o prodeji, ani o kupujícím, jen uvedla, že „mince tohoto kalibru a řemeslného zpracování budou oceněny v oblasti šesti číslic“.
Míněno v britských librách, pochopitelně. Jen pouhá cena použitého zlata překračuje 400 tisíc liber (cca 13 mil. Kč). Pokud by měla být vodítkem cenová politika Královské mincovny při prodeji jiných zlatých mincí, kdy je prodejní cena zhruba o 160 % vyšší, než je jejich nominální hodnota, kupující mohl za největší britskou zlatou minci zaplatit téměř jeden milion liber šterlinků.
V platině, zlatě a stříbru
Mince Queen’s Beasts v různých nominálních hodnotách vydává královská mincovna v platině, zlatě a stříbru od roku 2016. Série čítá deset mincí, kdy každá z nich obsahuje stylizovanou verzi jedné z heraldických soch tzv. Královniných zvířat, představující její linii předků. Poslední mince ze série, jedenáctá, obsahuje všech deset zvířat na již dříve vyražených mincích.
Série mincí s „Královniny zvířaty“ je symbolikou, neboť sochy, jež byly jejich předlohou, lemovaly cestu královny Alžběty II. do Westminsterského opatství při její korunovaci v roce 1953. Zakázku na vytvoření soch od tehdejšího Ministerstva prací (The British Ministry of Works) získal britský sochař James Woodford (mj. autor sochy Robina Hooda stojící před Nottinghamským hradem), který dostal zaplaceno 2 750 liber.
„Královnina zvířata“
Stojí za zmínku, že v době korunovace sochy nebyly nabarvené – s výjimkou štítů, na nichž byla vyobrazena „Královnina zvířata“.
Konkrétně: Lev Anglie, Griffin Edwarda III. (bájné stvoření se lvím trupem, zadníma nohama a ocasem, s orlí hlavou, krkem, křídly a pařáty), Červený drak z Walesu, Černý býk Clarence, Skotský jednorožec (opět bájné stvoření), Yale z Beaufortu (další z mystických zvířat, někdy též v angličtině „Centicore“, česky Kozorožec), Sokol plantagenetů, Bílý lev Mortimer, Bílý kůň Hannoveru a Bílý chrt z Richmondu.
Dosud největší mince z produkce britské Královské mincovny je však s deseti kilogramy váhy v porovnání se zbytkem světa doslova trpaslíkem.
Australský Zlatý klokan
Prvenství, pokud jde velikost a hmotnost vyrobené zlaté mince, drží Austrálie, kde mincovna Perth Mint v roce 2012 vyrazila „Zlatého klokana“ o váze jedné tuny s nominální hodnotou milion australských dolarů a s průměrem 78 centimetrů a tloušťkou 11 centimetrů. A samozřejmě z 99,99 procenta čistého zlata.
Historické mincovně v Perthu, jež byla uvedena do provozu v roce 1899 po objevu zlata v Západní Austrálii, trvala výroba této mince 18 měsíců. „Odlít a zpracovat minci této velikosti a hmotnosti byla neuvěřitelná výzva, o níž by většina jiných mincoven ani neuvažovala,“ uvedl tehdy šéf mincovny Ed Harbuz s tím, že mince bude vystavena pro veřejnost.
Česká mince druhou největší
Na druhé místo se v roce 2019 dostala Česká republika, když Česká národní banka (ČNB) v rámci oslav 100. výročí vzniku československé koruny vydala jako symbol minci o hmotnosti 130 kilogramů v nominální hodnotě 100 milionů korun. Jejím autorem je akademický sochař a medailér Vladimír Oppl, mj. autor Řádu Tomáše Garrigua Masaryka a současné dvacetikoruny.
ČNB emisí mince před dvěma lety odsunula na třetí příčku kanadskou mincovnu Maple Leaf, která v letech 2007-2008 vydala celkem pět zlatých mincí (podle některých zdrojů jen čtyři – pozn. red.) o hmotnosti 100 kg a nominální hodnotě jednoho milionu kanadských dolarů.
Krádež v Berlíně
Podle dostupných informací byla jedna z mincí v roce 2010 prodána za necelých 3,3 milionů eur. Druhá stokilogramová mince (v hodnotě kolem 3,75 milionu eur, v tehdejších cenách téměř 94 miliony korun) byla v březnu 2017 ukradena arabským klanem z muzea v centru Berlína.
Dalším sběratelským kouskem ve „vyšší váhové kategorii“, než je desetikilová mince „Královnina zvířata“, jsou zlaté mince vydané v roce 2004 Rakouskou státní mincovnou (Münze Österreich), jíž vlastní tamní centrální banka.
Alžběta II. vítězí
Celkem bylo vydáno 15 mincí o průměru 370 mm a tloušťce 20 milimetrů, každá o hmotnosti 1000 troyských uncí (31,103 kg) a s nominální hodnotou sto tisíc eur. Sběratelé si pořídili 14 kusů, jedna mince je vystavena v muzeu Rakouské centrální banky ve Vídni.
Britská královna Alžběta II. je však v každém případě vítězem, pokud jde o největší zlaté mince světa. Je vyobrazena nejen na nejnovější britské minci, uzavírající sérii „Královniných zvířat“, ale také na kanadských a australských mincích. A to nejen vzhledem k někdejší koloniální provázanosti.
Pavel Lukeš
