Zlato (oz) / USD
2 628,16
0,23 %
Jistota ve vlastních rukou
0

Kolik zlato skutečně stojí? Banque de France zná odpověď

Cena zlata se od roku 2019 zdvojnásobila. Vysoké úrokové sazby, zpomalení inflace a silný dolar však měly táhnout cenu dolů. Nestalo se. Nákupy zlata centrálními bankami rozvíjejících se trhů a individuálními investory posílily poptávku natolik, že to podle Banque de France vysvětluje dosavadní nárůst cen.

Nabídku zlata na trhu tvoří podle Banque de France především mezi těžba (75 %) a zlato již uvedené do oběhu (25 %). Těžba je relativně konstantní a náklady na výrobu unce zlata se odhadují na 1 300 dolarů, což je de facto minimální cena zlata. Ilustrační foto: iStock
Nabídku zlata na trhu tvoří podle Banque de France především mezi těžba (75 %) a zlato již uvedené do oběhu (25 %). Těžba je relativně konstantní a náklady na výrobu unce zlata se odhadují na 1 300 dolarů, což je de facto minimální cena zlata. Ilustrační foto: iStock

Během posledního období se spojila řada faktorů tradičně snižujících cenu zlata. Francouzská centrální banka je přesně definuje:

1. Od roku 2022 dolar posílil, což vedlo k prudkému nárůstu inflace a donutilo americkou centrální banku (Fed) zpřísnit svou měnovou politiku.
2. Cyklus zpřísňování Fedu pomohl zvýšit reálné úrokové sazby, které byly od poloviny roku 2023 opět v kladných hodnotách, ale předtím byly od roku 2019 záporné.
3. Zatímco geopolitická rizika globálně vzrostla, averze k riziku na finančních trzích měřená volatilitou akcií je nízká.
4. Globální odlivy burzovních fondů investujících do zlata měly v roce 2023 klesající tendenci až do května 2024.

„Navzdory tomuto cena zlata prudce vzrostla, což znehodnotilo jak tradičně silnou korelaci mezi cenou zlata a odlivem investic do burzovního zlata tak korelaci s reálnými úrokovými sazbami v USA. Zdá se, že tento skok je ospravedlnitelný tím, že investoři nakupují zlato z nefinančních důvodů motivovaných geopolitickým napětím.“

PSALI JSME: Je čas na novou zlatou příručku

Podle údajů Světové rady pro zlato byly centrální banky rozvíjejících se trhů v čele s Ruskem a Čínou hlavními kupci zlata. Finanční sankce a obnovení geopolitického napětí mohlo některé centrální banky rozvíjejících se trhů přimět k tomu, aby diverzifikovaly devizové rezervy do zlata a odklonily se od aktiv v dolarech.

„Přestože dolar zůstává dominantní měnou, jeho podíl na rezervách bank klesl na 59 procent, což je 25leté minimum. Celkově se poptávka po zlatě ze strany centrálních bank za poslední dva roky ve srovnání s předchozími lety zdvojnásobila, což také mělo zásadní dopad na cenu.

Kromě toho čínské a indické domácnosti výrazně zvýšily své investice do zlata (bez šperků, pozn. red.) meziročně o 68 procent a 19 procent, zřejmě v reakci na propad trhu s nemovitostmi a akciemi v Číně a zvýšené kapacitě úspor v Indii.“

PSALI JSME: Indické ženy mají víc zlata než USA, Švýcarsko, Francie a Německo dohromady

„Mezi březnem a zářím sice zlato každý měsíc překonalo historický rekord v nominálním vyjádření a dostalo se až na hranici 2 600 dolarů za unci, ale po očištění o inflaci se jeho cena zatím jen přibližuje k ceně z roku 1980 způsobené šokem z ropné krize a také k ceně v roce 2011 vyvolané krizí řeckého dluhu v eurozóně.

Reálná cena zlata v dolarech odpovídá jeho nominální dolarové ceně po odečtení americké míry inflace. V této podobě stále nepřekročila cenu z roku 1980. Ale už překonala vrchol způsobený šokem souvisejícím s pandemií v roce 2020,“ uvádí analýza Banque de France, která se ale zaměřila na skutečnou cenu zlata bez navýšení v důsledku inflace.

A pokud je řeč o skutečné ceně zlata, která by nebyla určena nabídkou a poptávkou, přichází Banque de France se zřídka publikovanou informací. „Nabídku zlata na trhu tvoří především mezi těžba (75 %) a zlato již uvedené do oběhu (25 %). Těžba je relativně konstantní a náklady na výrobu unce zlata se odhadují na 1 300 dolarů, což je de facto minimální cena zlata.“

PSALI JSME: Francie tajně repatriovala veškeré své měnové zlato

(rek)

Další z kategorie Zlato