Zlato se tak stalo jednou z nejlepších komodit, jejíž cena od začátku roku vzrostla o třetinu. Otázkou pro trh se zlatem je nyní, jakým tempem budou úrokové sazby v Americe padat dolů.
Komoditní analytička nizozemské banky ING Ewa Mantheyová ve svém měsíčním přehledu uvedla, že zatím se počítá se snížením úrokových sazeb o 25 bazických bodů v listopadu a poté i v prosinci. To by ve čtvrtém čtvrtletí mělo zvýšit průměrnou cenu zlata na 2 580 dolarů. Vzestupná dynamika by dle ní měla pokračovat i příští rok s cenami okolo 2 700 dolarů.
Burzovní fondy, které nabízejí podíly zajištěné fyzickým zlatem, zaznamenaly v září pátý po sobě jdoucí měsíc čistého přílivu investic, jenž přilákal 1,4 miliardy dolarů zejména v Severní Americe, zatímco Evropa byla jediným světadílem, který zaznamenal odliv. Obvykle zájem o investice do těchto fondů diktuje i světovou cenu zlata, ale to se letos nečekaně změnilo.
PSALI JSME: ETF se teprve chystají vstoupit do boje (o zlato)
Zájem o zlato ve fondech až do dubna celosvětově klesal, přesto spotové ceny zlata dosahovaly nových maxim. Změna trendu i mezi velkými světovými hráči, kteří jsou hlavními klienty zlatých burzovních fondů, by měla vliv na utváření ceny zlata vrátit do starých kolejí.
Vysokou cenu zlata proto nesrazila ani menší poptávka centrálních bank, které v předchozích dvou letech nakoupily přes dva tisíce tun zlata. „Při pohledu do budoucna očekáváme, že poptávka centrálních bank zůstane silná i za současného ekonomického klimatu a geopolitického napětí,“ uvádí expertka ING ve své zprávě.
„Kombinace poptávky po bezpečném přístavu uprostřed napětí na Blízkém východě a války na Ukrajině vyžene zlato na nová maxima. Americké prezidentské volby budou také přispívat k vzestupné hybnosti zlata až do konce roku a zlato si pravděpodobně povede dobře bez ohledu na výsledek. Očekává se také, že centrální banky budou dál hromadit zlato.“
PSALI JSME: Další exploze ceny zlato teprve čeká
(rek)