Zlaté slitky nejčastěji drží ve svých rezervách centrální banky nebo je využívají institucionální investoři k zajištění proti dopadům inflace na svá portfolia. Přibližně 20 procent vytěženého zlata drží centrální banky na celém světě, informuje server Investopedia.
Toto zlato je drženo v podobě slitků, které banky používají k úhradě mezinárodního dluhu, nebo ke stimulaci ekonomiky prostřednictvím půjček či prodeje zlata. Centrální banka půjčuje zlato ze svých zlatých rezerv bankám, které se zabývají obchodováním se zlatem, za přibližně 1% úrok, aby získala hotovost.
Tzv. bullion banky se podílejí na té či oné činnosti na trzích s drahými kovy. Mezi tyto činnosti patří zúčtování, řízení rizik, zajišťování, obchodování, uskladněná a působení coby prostředníci mezi věřiteli a dlužníky.
Téměř všechny banky obchodující s drahými kovy jsou členy londýnské asociace London Bullion Market Association (LBMA), což je mimoburzovní trh, který nabízí jen malou, nebo žádnou transparentnost svých obchodů. Mimoburzovní trhy jsou sítě obchodníků s finančními produkty, komoditami a cennými papíry, které se neobchodují na centralizované burze.
Mezi členy LBMA patří:
Bank of Montreal (BMO)
Bank of Nova Scotia (BNS)
BNP Paribas
Citibank
Goldman Sachs
HSBC
JPMorgan Chase & Co.
Merrill Lynch
Morgan Stanley
Royal Bank of Canada (RBC)
Standard Chartered Bank
UBS Switzerland AG
Jak banky půjčují
Když centrální banka půjčí zlato bankám obchodujícím se zlatem na určitou dobu, například na tři měsíce, obdrží hotovostní ekvivalent zlata půjčeného bance obchodující se zlatem.
Centrální banka tyto peníze půjčuje na trhu za sazbu známou jako Gold Forward Offered Rates (GOFO), kterou denně zveřejňuje LBMA. Čím vyšší je sazba pronájmu, tím větší je motivace centrální banky půjčovat zlato ze svých rezerv.
Tzv. zlaté banky, které si zlato půjčují, mohou zlato prodat nebo půjčit těžebním společnostem. Pokud banka prodá zlato na spotovém trhu, obdrží za transakci hotovost. Na spotovém trhu se obchoduje se zlatem a dalšími komoditami za převažující tržní kurz.
Zvýšení nabídky zlata na trhu snižuje jeho cenu. Banka proto doufá, že v době, kdy má zlato ze spotového trhu odkoupit, bude cena zlata nižší, takže ho bude moci odkoupit zpět za nižší cenu, než za jakou jej původně prodala. Na konci výpůjční lhůty banka zlato odkoupí zpět a vrátí ho centrální bance.
PSALI JSME: Zakrývá basilejská banka BIS „zlaté intervence“ centrálních bank?
Banky, které půjčují zlato těžebním společnostem, tak obvykle činí za účelem financování projektu, který společnost provozuje. Těžební společnost by si zlato půjčila také v případě, že by uzavřela forwardový zajišťovací kontrakt, v němž by zlato, které ještě nebylo vytěženo nebo vytěženo ze země, předem prodala kupujícím.
Pokud někteří nebo všichni její kupující očekávají fyzickou dodávku zlatých slitků, těžební společnost by se rozhodla vypůjčit si zlato od banky, které by následně dodala kupujícím na druhé straně forwardové smlouvy. Zlato půjčené těžebním společnostem se obvykle splácí z budoucí těžby těchto společností.
Trh se zlatem
Se „žlutým kovem“ se obchoduje na trhu se zlatem, což je především mimoburzovní trh otevřený 24 hodin denně. Objem obchodů na trhu se zlatem je vysoký, protože zahrnuje naprostou většinu cen obchodů se zlatem v průběhu daného dne. Většina transakcí se uskutečňuje elektronicky nebo telefonicky. Na světě existují různé trhy se slitky, mimo jiné v Londýně, New Yorku, Tokiu a Curychu.
PSALI JSME: Proč centrální banky nakupují zlato
Cenu zlatých slitků ovlivňuje poptávka společností, které používají zlato k výrobě šperků a dalších výrobků. Cenu ovlivňuje také vnímání celkové ekonomiky. Například v době ekonomické nestability se zlato stává populárnějším investičním artiklem.
Bezpečná investice
Mnozí investoři považují zlaté i stříbrné slitky za bezpečnou investici. Status bezpečného přístavu obvykle vede k růstu cen během geopolitických událostí, jako jsou války, teroristické aktivity a jakákoli nestabilita, která může vést ke konfliktu. Také globální finanční problémy, jako je obava z nesplacení vládního dluhu, nebo finančního kolapsu některé země, vedou ke zvýšené poptávce po slitcích.
Rostoucí ceny nebo inflace v ekonomice mají tendenci snižovat návratnost investic. Pokud například investor vydělal na dluhopisu čtyři procenta a ceny vzrostly o dvě, návratnost investice do dluhopisu byla v reálném vyjádření pouze dvě procenta. Pokud rostou celkové ceny, mají komodity tendenci růst také. Proto se zlaté a stříbrné slitky používají k zajištění investičních portfolií proti inflaci.
PSALI JSME: Zlato pro centrální banky znovu získává lesk
(luk)
