Fico, který předsedá největší straně na Slovensku uvedl, že se jeho strana pokusí v této záležitosti svolat zvláštní parlamentní schůzi. Zlato podle Fica není ve Velké Británii v bezpečí jak kvůli brexitu, tak i možné globální hospodářské krizi.
„Po Mnichovské dohodě nemůžete věřit ani nejbližším spojencům,“ řekl novinářům s odkazem na pakt z roku 1938 mezi Francií, Velkou Británií, Itálií a Německem, který umožnil Adolfu Hitlerovi připojit část Československa k Velkoněmecké říši. „Když se něco stane, ručím za to, že neuvidíme jediný gram našeho zlata…udělejme to proto co nejrychleji,“ cituje Fica agentura Bloomberg.
„Tři měsíce před konáním všeobecných voleb na Slovensku jede Fico na vlně nacionalistického sentimentu, který sevřel mnoho zemí na východě Evropské unie, včetně sousedního Polska a Maďarska,“ konstatuje americká tisková agentura.
Mluvčí centrální banky Peter Majer ale Ficovy výroky odmítl komentovat. Slovensko, které používá euro, má v devizových rezervách 31,7 tuny zlata v hodnotě 1,3 miliardy eur, které podědilo po rozdělení Československa, a podle Bloombergu s ním aktivně obchoduje. Nic takového ale nedělá Česká národní banka.
Péče řádného hospodáře
Ze 70 tun měnového zlata, které připadlo po rozdělení Československa centrální bance v Praze, bylo v letech 1997 a 1998 vyměněno 56 tun zlata v tehdejší hodnotě 16,4 miliardy korun za papírová aktiva, zbylých 14 tun si centrální banka ponechala pro potřeby státní mincovny. Z těch dnes zbývá už jen něco přes osm tun, z nichž zhruba polovina je deponována v Londýně.
Podle českých centrálních bankéřů jsou jiná aktiva výnosnější a operace se zlatem v dnešní rychlé době příliš zdlouhavé. Jenže se ukázalo, že kdyby zlatý poklad státu prodali v roce 2019, utržili by za něj 61,4 miliardy korun. ČNB tak díky svému přístupu ke zlatu prodělala zhruba 45 miliard korun.
(rek)
