Zlato (oz) / USD
2 503,81
0,17 %
Jistota ve vlastních rukou
0

Dvacítka zemí, které v roce 2020 těžily nejvíce zlata

Světová těžba ve zlatých dolech loni klesla již druhým rokem po sobě, meziročně o 119 tun, respektive o více než tři procenta na 3 478 tun. Informovala o tom ve své 108stránkové zprávě Gold Focus 2021 londýnská poradenská společnost Metals Focus, která se zaměřuje na drahé kovy.

Světová těžba ve zlatých dolech loni klesla již druhým rokem po sobě, meziročně o 119 tun. Zhruba za třetinu tohoto množství může loňský masivní pokles produkce zlata v Peru kvůli covid-19. Ilustrační foto: Shutterstock

Jde o největší meziroční pokles v záznamech této poradenské společnosti od roku 2010, který byl způsoben především pandemií onemocnění covid-19. Dočasné uzavření dolů v důsledku celostátních výluk a lokálního výskytu viru vedlo k výraznému snížení produkce v několika zemích, jako jsou Peru, Kanada a Jihoafrická republika, konstatoval server Sharpspixley.com.

Níže je uvedeno hodnocení společnosti Metals Focus pro jednotlivé země týkající se produkce zlata v letech 2020 a 2019. O některých údajích o produkci a výsledném pořadí se mohou vést spory, protože jiné poradenské společnosti přicházejí s vlastními hodnoceními – zejména o tom, zda je ve skutečnosti druhým největším producentem zlata na světě Rusko nebo Austrálie.

Dvacítka zemí těžících nejvíce zlata (v tunách)
Pořadí Stát Rok 2019 Rok 2020 Změna (v %)
1 Čína 383 368 -2,9
2 Rusko 329 331 0,5
3 Austrálie 325 328 0,8
4 USA 200 190 -5,1
5 Kanada 183 171 -6,7
6 Ghana 142 139 -2,6
7 Brazílie 100 107 6,5
8 Mexiko 109 102 -6,7
9 Uzbekistán 95 102 7,4
10 Indonésie 92 101 9,3
11 Jihoafrická republika 111 99 -10,9
12 Peru 142 98 -31,8
13 Mali 97 94 -3,1
14 Burkina Faso 83 93 12,4
15 Súdán 78 84 7,4
16 Kazachstán 75 78 5,0
17 Kongo 63 61 -3,2
18 Guinea 58 57 -1,4
19 Kolumbie 45 54 17,9
20 Papua-Nová Guinea 71 53 -25,3
Ostatní státy 813 769 -5,4
Celkem 3,597 3,478 -3,3
Zdroj: Metals Focus. Nejaktuálnější data za roky 2019 a 2020

Propad světového premianta

Jihoafrická republika, která byla po mnoho let suverénně největším světovým producentem zlata, se loni propadla na 11. místo v žebříčku. Produkci zlata v roce 2020 nepříznivě ovlivnily nejen výluky související s pandemií, ale i to, že tamní doly jsou stále hlubší, nebo že mnohé z nich byly uzavřeny coby neekonomické. Celkově se kvalita jihoafrického zlata podle odborníků snížila.

Střední a Jižní Amerika zaznamenaly největší regionální pokles produkce zlata a nebýt slušného nárůstu produkce v Brazílii (6,5 %) a Kolumbii (17,9 %), byla by tato čísla mnohem horší. Společnost Metals Focus zaznamenala regionální pokles produkce zlata o 68 tun oproti předchozímu roku, a to především kvůli masivnímu poklesu produkce zlata v Peru o 44 tun, resp. o 31,8 procenta.

Peru hlásí nižší těžbu skoro o třetinu

Do loňska bylo Peru bez problémů největším producentem v regionu, ale v roce 2020 zaostalo za Brazílií i Mexikem. Regionální produkce podle odhadů loni klesla přibližně o 12 procent.

Výpadek Peru (-31,8 %), z něhož se země možná letos zotaví, byl do značné míry způsoben dočasným zastavením velkých i menších dolů kvůli covidu-19. Také Argentina zaznamenala výrazný pokles produkce zlata, a to především v důsledku dočasného uzavření těžby v souvislosti s pandemií covidu.

Čtvrtinový pokles v Papui-Nové Guineji

Celkový pokles produkce loni také zaznamenala oblast Austrálie, byť ten byl téměř výhradně způsoben výrazným poklesem v Papui-Nové Guineji (-25,3 %), a to především v důsledku uzavření velkého dolu Porgera v důsledku sporu mezi vládou a vlastníky dolu (Barrick a Zijin Mining).

Spor byl předběžně urovnán, vláda získala větší podíl v provozu, a těžař Barrick pracuje na tom, aby důl, který může vyprodukovat až 20 tun zlata ročně, se letos znovu otevřel.

Méně zlata i ze Severní Ameriky i z Asie

Produkce zlata v Severní Americe, do níž Metals Focus zahrnuje i Mexiko, v roce 2020 rovněž poklesla přibližně o 30 tun. Mexiko se na tom podílelo přibližně sedmi tunami. Jak v Kanadě (-6,7 %), tak v USA (-5,1 %), došlo k poměrně velkému poklesu těžby „žlutého kovu“.

V prvním případě (Kanadě) klesly především kvůli dočasnému uzavření dolů v souvislosti s covidem a v druhém především kvůli klesající výnosnosti těžby zlata v Nevadě.

Zlato a postsovětské republiky

Produkce zlata v Asii rovněž poklesla, a to především kvůli pokračující nižší čínské produkci. Světová jednička v těžbě zlata nahlásila meziroční snížení těžby zlata o téměř tři procenta. Jestliže v roce 2019 Čína vytěžila 383 tuny „žlutého kovu“, loni to bylo 368 tun.

V Evropě podle společnosti Metals Focus loni došlo k malému nárůstu produkce, ale největší regionální nárůst byl zaznamenán v postsovětských republikách. Zvýšila se produkce v Rusku (0,5 %), Kazachstánu (5 %) a Uzbekistánu (7,4 %), což částečně kompenzovalo pokles těžby zlata v Kyrgyzstánu (není v žebříčku, pozn. red.).

Příliš optimistická prognóza?

Pro letošní rok vidí společnost Metals Focus oživení celosvětové produkce zlata přibližně v úrovni šesti procent a také nový rekord na úrovni 3 693 tun, čímž by se zvrátil pokles zaznamenaný v předchozích dvou letech.

„Tento nárůst bude z velké části způsoben tím, že naprostá většina dolů bude opět pracovat na plnou kapacitu, a také tím, že v průběhu roku budou uvedeny do provozu některé nové doly,“ uvedl server Sharpspixley.com.

Produkce menších dolů se pravděpodobně zvýší také díky vyšším cenám zlata a uvolnění omezení souvisejících s onemocněním covid v některých zemích. „Domníváme se však, že tato prognóza může být příliš optimistická,“ uvedl server.

(luk)

Další z kategorie Zlato