Zlato (oz) / USD
1 919,44
0,01 %
Jistota ve vlastních rukou
0

Centrální banky přestaly podceňovat zlato

Centrální banky nemilují zlato. Jeho nákupy a prodeje ve fyzické podobě nejsou tak jednoduché jako klikání do počítačů. A řeči o návratu zlatého standardu, kdy měny států byly směnitelné za zlato a inflace téměř neexistovala, doslova nenávidí. Nemohly by si totiž tisknout tolik peněz, jako to dělají dnes. Českou národní banku (ČNB) nevyjímaje, protože ta v tomto směru patří k těm nejvýtečnějším.

V průběhu posledních pěti let, hlavní evropské centrální banky prakticky veškerý prodej zlata zastavily. Foto: iStock

A přece zlato, alespoň některé z těch nejvýznamnějších rezervních bank, v měnovém systému nezpochybňují. Sice se o tom příliš nehovoří, ale zlato stále nakupují. Podle statistiky marketingové organizace těžařů zlata WGC v roce 2015 nakoupily 576,5 tuny zlata, v roce 2016 to bylo 387,6 tuny a letos to má být podobné. Za první pololetí už centrální banky nakoupily 177 tun (z toho 101 tunu Rusko). Celkově podle WGC drží ve svých trezorech 31 500 tun zlata.

„Úloha zlata v měnovém systému by už neměla být zpochybňována. Centrální banky ho nakupují,“ řekl John Hathaway, finanční šéf a předseda Tocqueville Asset Managementu, který spravuje zlaté fondy v hodnotě 12 miliard dolarů. Myslí si, že centrální bankéři dnes zlato považují za měnu. „Vidíme tu akumulaci, v posledních letech koupili víc zlata než amerických vládních dluhopisů, takže si zřejmě skutečně myslí, že jsou to peníze. Používají zlato jako rezervu, protože to rezervní aktivum je,“ cituje Hathawaye server The Street.

Prodej zlata ustal

Dohoda dvaceti centrálních bank plus Evropské centrální banky nazvaná Central Bank Gold Agreement omezuje signatáře v možnosti rozprodávat jejich zlaté poklady tak jako to před úmluvou udělalo Nizozemsko a částečně i Velká Británie.

V průběhu posledních pěti let, hlavní evropské centrální banky prakticky veškerý prodej zlata zastavily. Podle údajů WGC v tomto období prodaly méně než 25 tun zlata proti sjednanému limitu 2000 tun. A to zmíněné prodeje drahého kovu směřovaly především do mincoven na ražbu mincí. ČNB vzhledem k tomu, že své zlato převážně již rozprodala, signatářem této smlouvy, na rozdíl například od Slovenska, není.

Finanční manévry USA snížily cenu zlata

Hathaway se o úloze zlata v rezervách centrálních bank zmínil v souvislosti se svou kritikou americké centrální banky. Na její adresu uvedl, že dělá drama z oznámení o snižování své rozvahy. „Nakonec neudělají nic,“ řekl. „Sami se dostali do kouta, ze kterého se nemohou pohnout, a pokud se o to pokusí, destabilizují akciový trh.“ A to je v současné době stále vysoce ziskový trh.

Snižování rozvahy, aneb skupování vlastních dluhopisů, by mělo ozdravit americkou ekonomiku. Během finanční krize i po oživení se tamní centrální banka ve snaze podpořit ekonomický růst a celý finanční systém pustila do nákupů aktiv za peníze, které si obrazně řečeno sama vytiskla.

Strategie zvětšila zadlužení

Tato Hathawayem a četnými americkými manažery často kritizovaná strategie do roku 2014 zvětšila rozvahu (zadlužení) centrální banky, potažmo státu, z necelých 900 miliard dolarů na 4,5 bilionu dolarů. Z nich tvoří vládní dluhopisy asi 2,5 bilionu a hypoteční cenné papíry 1,8 bilionu dolarů.

Americká centrální banka nyní plánuje zahájit snižování dluhu tempem o 10 miliard měsíčně. Preferovaným nástrojem je úroková sazba. To znamená, že v případě zhoršení ekonomické situace by ji centrální banka mohla opět snížit, což je špatná zpráva pro vládní dluhopisy, které reagovaly poklesem podobně jako zlato. Zato posílil dolar. Pokud základní úroková sazba přece jen poroste, bude její růst mírnější. Cílová výše sazby byla snížena z 3,0 na 2,75 procenta. Dnes sazby činí 1,0 a 1,25 procenta.

(rek)

Další z kategorie Zlato