Zlato (oz) / USD
1 179,51
0,38 %
Zlato (oz) / CZK
26 677,78
0,01 %
EUR / USD
1,14
0,19 %
USD / CZK
22,62
0,37 %
Zlato
Centrální banky pokračovaly v posilování zlatých rezerv

Zatímco centrální banky zemí od Slovenska na západ se v roce 2017 chovaly zdrženlivě, v opačném směru probíhaly další horečné nákupy zlata. Většina z nich byla soustředěna v Rusku a v Turecku. Celkem se zlaté poklady států navýšili o 371 tun, což je sice o pět procent míň než o rok dříve, ale je to osmý po sobě následující rok čistého růstu.

Centrální banky pokračovaly v posilování zlatých rezerv. Ilustrační foto: Shutterstock

Na růstu světových zásob zlata se podílel pouze malý počet velkých odběratelů. Rusko nakoupilo 223,5 tuny a navýšilo své zlaté rezervy na 1838,8 tuny. Marketingová organizace těžařů zlata World Gold Council (WGC) tak zaznamenala jedenáctý rok růstu tamních zlatých rezerv a třetí rok po sobě, kdy čisté nákupy přesáhly 200 tun. Zlato nyní tvoří téměř 18 % devizových rezerv Ruska. Podle ruské centrální banky jde o direktivu vládních orgánů, které zlato vzhledem ke geopolitickým nejistotám považují za klíčovou rezervu.

Druhým nejvýznamnějším kupujícím roku bylo Turecko. Centrální banka nakupovala opravdu s gustem: turecké rezervy se od května navyšovaly v průměru o 11 tun měsíčně. Do konce roku 2017 tak Turecko do zlatého pokladu přidalo 86 tun na celkových více než 525,8 tuny. Pravidelné nákupy zlata jsou v souladu s názorem Turecka, že zlato je strategickou rezervou státu.

Rovněž Kazachstán setrval v odhodlání navyšovat zlaté rezervy. Centrální banka ve čtvrtém čtvrtletí podle údajů WGC koupila 11,6 tuny žlutého kovu a celkové čisté nákupy za rok dosáhly 42,9 tuny. Kazachstán má nyní více než 300 tun zlata, bezmála 40 % z celkových rezerv.

Tuna zlata o pět milionů dolarů podražila

Mezi další aktivní kupce v průběhu minulého roku patřily: Kolumbie (4,6 t), Venezuela (4,4 t), Indonésie (2,5 t), Jordánsko (2,2 t), Kyrgyzstán (1,8 t), Thajsko (1,6 t) a Mongolsko (1,3 t). Ani malé nákupy nejsou v dolarovém vyjádření nijak bezvýznamné. Zlato se v současné době obchoduje kolem 43 milionů dolarů za tunu, zatímco na začátku roku 2017 stála tuna zlata přibližně 37 milionů dolarů.

Egyptská centrální banka vydala samostatnou zprávu, podle níž zvýšila své devizové rezervy ve zlatě o 135 milionů dolarů na celkových 2,8 miliardy dolarů, což je meziroční nárůst o 15 %. WGC navíc připomíná, že k poklesu čistého růstu zlatých rezerv centrálních bank, přispěla hlavně Venezuela, která si v říjnu půjčila od Deutsche Bank 1,7 miliardy dolarů a do zástavy dala přibližně 45 tun zlata, což WGC definuje jako prodej.

Většina zemí na své zlato v průběhu loňského roku nesáhla. Jediným významným prodávajícím kromě Venezuely bylo Německo, které použilo 4,3 tuny zlata z rezerv pro svůj mincovní program. Podobně postupuje i Česká národní banka, která drží 9,3 tuny zlata. Na rozdíl od Německa, kde 3373,6 tuny zlata tvoří 69 % devizových rezerv, kryje ČNB zlatem pouhých 0,3 % rezerv.

(rek)