Zlato (oz) / USD
1 831,02
0,03 %
Zlato (oz) / CZK
38 581,33
0,08 %
EUR / USD
1,22
0,01 %
USD / CZK
21,07
0,04 %
Zlato
Centrální banky a nákupy v Indii a Číně zvedají cenu zlata

Deník Financial Times přišel s rozborem aktuální situace, podle kterého zejména nákupy zlata centrálními bankami a spotřebiteli v Indii a Číně dávají naději na oživení trhu. Ten byl letos zasažen vlnou výprodeje zlatých podílů z fondů obchodovaných na burzách.

Žlutý kov za posledních čtrnáct dní předběžné ožil, a to přibližně o dvě procenta hlavně kvůli silné poptávce v Číně, která je největším spotřebitelem zlata na světě. Foto: iStock

„Množství zlata prodaného na šanghajské burze v březnu se meziročně zdvojnásobilo na 168 tun. Velká část tohoto zlata bude použita na doplnění zásob v průmyslovém a maloobchodním sektoru po silném období čínského nového roku,“ cituje deník Johna Readeho, hlavního tržního stratéga Světové rady pro zlato. „Poptávka byla silná a očekává se, že i v budoucnu bude slušná.“

Poptávka po zlatých špercích vzrostla také v Indii, kde dovoz podle agentury Bloomberg v březnu dosáhl téměř dvouletého maxima 98,6 tuny. „V Asii došlo k zásadní změně sentimentu,“ uvedla Rhona O’Connellová, analytička londýnské makléřské společnosti StoneX. To by podle ní mohlo poskytnout základ pro růst ceny zlata, pokud i nadále zůstane silná poptávka z centrálních bank.

Cenu zlata diktují fondy

„Zlato je v roce 2021 stále o osm procent v mínusu navzdory nedávnému oživení, protože investoři po zavedení vakcín proti koronavirům v USA a Evropě přesunuli peníze do akcií. Drahý kov částečně upadl v nemilost rovněž kvůli rostoucím výnosům dluhopisů, díky nimž je zlato méně atraktivní, protože neposkytuje investorům stabilní příjmy,“ píše Financial Times.

Analytici podle deníku tvrdí, že přetrvávající odlivy investic ze zlatých burzovních fondů předznamenávají spíš nepříznivý vývoj. Fondy, které lze nakupovat a prodávat jako akcie, loni v srpnu vyhnaly cenu zlata do rekordních výšek nad 2000 dolarů za unci. Nyní ji však výprodejem zase srážejí.

Od listopadu množství zlata ve fondech pokleslo o téměř devět procent, což podle Světové rady pro zlato způsobilo i snížení cen. Držení akcií krytých zlatem kleslo o 107,5 tuny, čili o šest miliard dolarů jen za březen. V rámci objektivity je třeba dodat, že v burzovních fondech stále zůstává 3574 tun zlata za 194,5 miliardy dolarů. „Jak fyzický trh posiluje, může do určité míry absorbovat kov z fondů, což pomáhá dostat polštář pod oslabování cen,“ doplnila O’Connellová.

Proč i přes popsaná fakta zůstává zlato strategickým aktivem? Hlavně proto, že těží z různých zdrojů poptávky: funguje jako rezervní aktivum, jako investice nebo ve zlatnictví a technologickém průmyslu. Je vysoce likvidní na celém světě, nezávislé, nenese žádné kreditní riziko a je vzácné, což mu historicky zachovává hodnotu v průběhu času.

(rek)