V Česku je však trend opačný, přesněji řečeno rozpolcený. Data ukazují na diametrální rozdíl mezi investičními nákupy České národní banky (ČNB) a nákupy obyvatelstva.
Centrální banky po celém světě přidaly do svých rezerv 483 tuny zlata, což je o pět procent víc než rekordních 460 tun v první polovině roku 2023. „V roce 2024 zlato dokonce překonalo euro jako největší aktivum držené v rozvahách centrálních bank, což naznačuje, že centrální bankéři preferují zlato před eurem,“ píše web Novinite.com.
ČNB není výjimkou a patří mezi pětici největších kupců zlata na světě. Za první pololetí zvýšila své devizové rezervy ve zlatě o 12,3 tuny na víc než 43 tuny. Bulharská centrální banka v tomto tisíciletí nakupovala jen po kilogramech a pouze oprašuje svých 40 tun rezervního zlata.
PSALI JSME: Bulhaři jsou prý v lásce ke zlatu třetí v Evropě. Opravdu?
Údaje Eurostatu ale ukazují na zcela opačný trend u spotřebitelské veřejnosti. Do Česka sice bylo letos dovezeno 1,75 tuny zlata, ale po odečtení vývozu zůstalo v Česku jen 0,8 tuny. A to v letech 2021 a 2022 dokázal český trh zkonzumovat pět až šest tun zlata ročně. Letošní import zlata se tak pohybuje na úrovni dovozů před více než dvaceti lety na počátku milénia.
S největší pravděpodobností je hlavní příčinou rekordní cena zlata. Neznamená to však, že by Češi na zlato zanevřeli.
Obchodníci potvrdí, že v zemi se rozpoutal koloběh zlata dovezeného v minulosti, protože kdo si ho pořídil jako investiční aktivum, využil vysoké ceny k realizaci zisku. Potvrzuje to i skutečnost, že nabídka zlata je stejně široká, jako v dobách největších dovozů před dvěma nebo třemi lety.
PSALI JSME: V červnu se do Česka dovezlo největší množství zlata
Rudolf Marek
