Zlato (oz) / USD
1 831,02
0,03 %
Zlato (oz) / CZK
38 581,30
0,08 %
EUR / USD
1,22
0,01 %
USD / CZK
21,07
0,04 %
Články
Zlato opět na scénu?

Může se zlato opět stát hlavní rezervní měnou světa? Tuto otázku si klade stále víc ekonomů a byznysmenů. „Je jedno jaké prostředky centrální banky použijí, výsledkem bezprecedentní světové ekonomické kontrakce bude nakonec přehodnocení zlatých rezerv. Vlády po celém světě se uchýlí ke zlatu, aby udržely mezinárodní obchod v chodu,“ napsal nedávno mexický miliardář Hugo Salinas Price.

Ilustrační foto: Shutterstock

Ilustrační foto: Shutterstock

„Zlato je cesta zpět,“ oponuje lektor Unicorn College a hlavní analytik Raiffeisenbank Michal Brožka. Podle Davida Navrátila, hlavního ekonoma České spořitelny, však riziko takového vývoje není absolutně nulové.

„Takový vývoj by nastal v případě zhroucení důvěry v rezervní měny, tedy v americký dolar, euro, britskou libru a jen. Co by se muselo stát, aby k něčemu takovému došlo? Například hyperinflace. Pokud by centrální banky přehnaly uvolnění měnových podmínek a ‚natiskly‘ příliš mnoho peněz a následně by nedokázaly na hroucení reagovat, tak by to možné bylo. Nicméně myslím si, že pravděpodobnost takového vývoje je malá,“ dodává Navrátil.

„Zlato by se rezervním aktivem stalo podle mého názoru jen v případě vážné ztráty důvěry společnosti v peníze. V podstatě by to znamenalo velký obrat a velmi pravděpodobně těžkou světovou ekonomickou depresi. Doufám tedy, že se tak nestane,“ dodává šéfekonom Moneta Money Bank Petr Gapko.

Podle Brožky zlato v rezervách centrálních bank zůstane pravděpodobně ještě dlouho. „Nahromaděné dluhy mne také zneklidňují. Ale věřím a doufám, že se role zlata, jakou mělo v minulosti, nevrátí.“ Brožka to ale podmiňuje nadějí, že během následující stovky let nepřijde nějaká katastrofa, která způsobí reverz civilizace o stovky let nazpět.

Patrik Hudec z investiční společnosti Generali Investments si myslí, že zlato už se rezervní měnou nestane. Ale co když katastrofa zmiňovaná Brožkou přece jen přijde? Samozřejmě, že riziko takového vývoje není nulové. Je potřeba proto při investování vybírat i takové aktiva, které jsou imunní proti inflaci. Nejde jen o drahé kovy, ale například i o nemovitosti. Případně akcie, kde cenová politika daného výrobku nebo služby je přímo navázána na cenu vstupů,“ doporučuje David Navrátil.

Tištění peněz

Sandeep Jaitly, správce fondu Odey Asset Management v Londýně, předpokládá, že centrální banky rezervních měn rozjedou další kolo tištění peněz. „Ty se budou muset dostat do rukou běžných občanů, aby je mohli začít utrácet. Může to být formou daňových úlev, podporou tvorby pracovních míst nebo podobně omluvitelným způsobem.“

„Žádný podobný program nedokáže zvrátit trend kontrakce, na nějž nastoupila světová ekonomika. Všechny země světa si zvykly očekávat kladný hospodářský růst, ten se však změnil v záporný. Je to událost takového významu, že žádné tištění peněz nepomůže, ale naopak zavede světovou ekonomiku až do bodu, z nějž není úniku: ke dluhovému defaultu,“ varuje Price.

Schopnost centrálních bank tvořit peníze v krizových letech 2008 – 2009 zabránila okamžité katastrofě. Přitom víc než o tzv. tisk nových peněz šlo v podstatě o mechanismus, který zabránil vymazání podstatné části peněz ze světové ekonomiky. Tohoto nástroje se vlády nezbaví, dokud nenajdou něco skutečně lepšího. Zlato je cesta zpět. S růstem vlivu, jaký centrální banky mají na naše životy, se ale obávám snah o omezení jejich nezávislosti,“ konstatuje Michal Brožka.

Ilustrační foto: Shutterstock

Ilustrační foto: Shutterstock

Peníze, které centrální banky tisknou, nejdou do ekonomiky, ale zůstávají na účtech centrálních bank. Jinými slovy, centrální banka převzala roli mezibankovního systému. Banky nejsou schopny dostat nové peníze do ekonomiky prostřednictvím nadměrného úvěrování i díky regulaci. Ta se navíc zpřísňuje.

Proto například v eurozóně i přes záporné sazby a přebytek likvidity nerostou úvěry nijak rychle, spíš jejich růst stagnuje. A pokud by skutečně riziko akcelerace inflace hrozilo, tak nástroje centrálních bank umožňují velmi flexibilně stáhnout peníze z oběhu. Nicméně aktuálně jsou vyspělé ekonomiky díky nadbytku produkčních kapacit spíše v deflačním prostředí, uzavřel David Navrátil.

Rudolf Marek