Výnos státních dluhopisů loni vzrostl, zdražuje to obsluhu dluhu

Svého loňského minima dosáhl výnos desetiletých státních dluhopisů v únoru, kdy činil 4,06 procenta. Po většinu roku se držel nad úrovní roku 2024, ale pod úrovněmi let 2022 a 2023. Z dlouhodobého hlediska ale zůstává zvýšený, po většinu poslední dekády se pohyboval do 2,5 procenta, nad tuto úroveň se dostal v listopadu 2021. Nejvýhodnější bylo dluhové financování pro stát v letech 2015 a 2016, kdy po většinu roku výnos desetiletých dluhopisů nedosahoval ani 0,5 procenta.

Vyšší výnos státních dluhopisů prodražuje financování státního dluhu. Podle hlavního ekonoma Portu Jana Berky ale zatím vývoj ekonomiky nenaznačuje, že by měl výnos státních obligací razantně růst. „Aby trh požadoval ještě vyšší časovou prémii, musel by přijít šok v podobě výrazně rychlejšího zadlužování, které by neodpovídalo tempu růstu ekonomiky,“ uvedl. „Od nové vlády sice nečekáme rozpočtovou konsolidaci, zároveň ale nepracujeme se scénářem masivního nárůstu deficitu nad tři procenta HDP,“ dodal.

U rostoucích nákladů na obsluhu dluhu se ale projevuje také zvyšující se objem dluhu, který podle ministerstva financí ke konci loňského roku dosáhl 3,678 bilionu korun, meziročně vzrostl o 313 miliard korun. Loni stát vydal na obsluhu státního dluhu 98,1 miliardy korun. Výdaje se meziročně zvýšily o 9,7 miliardy korun.

Výnos desetiletých státních dluhopisů slouží rovněž jako úrokové kritérium pro zavedení společné evropské měny. Podle něj musí země mít výnos dluhopisů v daném roce nanejvýš o dva procentní body vyšší, než je průměr tří zemí s nejnižší inflací. Podle údajů ministerstva financí splnilo Česko v minulosti úrokové kritérium vždy s výjimkou roku 2022. Současná vláda nicméně kroky k zavedení eura neplánuje.

Výnos desetiletých státních dluhopisů

Zdroj: ČNB

(ČTK)