Německé hospodářství už tři roky stagnuje, hrubý domácí produkt (HDP) v minulých dvou letech klesal. Na letošek centrální banka nově počítá s růstem o 0,2 procenta, zatímco dosud počítala se stagnací. Za mírným zlepšením jsou ale zejména vládní výdaje, poznamenala Deutsche Bundesbank, jak zní oficiální název německé měnové autority.
Německo má obrovský průmysl, který se ale kvůli vyšším cenám hůř prosazuje na klíčových exportních trzích. Lidé v Německu pak místo utrácení raději spořili a vláda držela výdaje nízko. Změna nastala až letos, když kancléř Friedrich Merz prosadil nová výdajová pravidla a slíbil více peněz na zbrojení a infrastrukturu. To podpoří oživení průmyslu a vede i ke zlepšení spotřebitelské nálady, uvedla agentura Reuters.
„I když bude začátek mírný, postupně se tempo růstu zvýší,“ uvedl šéf Bundesbanky Joachim Nagel. „Od druhého čtvrtletí 2026 se hospodářský růst výrazně zrychlí, zejména díky vládním výdajům a obnovení exportu,“ dodal.
Centrální banka ale varovala, že se příliš rychle začínají zvyšovat mzdy a že tempo jejich růstu by mohlo několik let zůstat nad dlouhodobým průměrem. Kvůli tomu bylo nutné provést výraznější změny v projekcích inflace. Nominální mzdy v letošním roce vzrostou celkově o 4,7 procenta a v roce příštím o 4,0 procenta. V následujících letech tempo růstu mezd zpomalí pouze na 3,0 procenta, a to kvůli nízké nezaměstnanosti, rostoucímu nedostatku pracovních sil a zvyšování pracovní doby zaměstnanců, předpovídá centrální banka.
Rychlý růst mezd udržuje inflaci vyšší, než se původně čekalo. V příštím roce spotřebitelské ceny vzrostou o 2,2 procenta, zatímco dosavadní odhad činil 1,5 procenta. Pokud se nebudou brát v úvahu ceny potravin a paliv, které v poslední době tlumily celkový růst cen, pak inflace v příštím roce dosáhne 2,4 procenta místo dosud odhadovaných 1,9 procenta.
Revize očekávaného vývoje inflace v Německa je jedním z hlavních důvodů, proč Evropská centrální banka (ECB) tento týden zvýšila svou projekci inflace pro eurozónu na příští rok na 1,9 procenta z dosud očekávané hodnoty 1,7 procenta. Naznačila přitom, že nemá v plánu svou měnovou politiku v brzké době měnit.
Berlín se chystá v příštích letech investovat stovky miliard eur do infrastruktury a zbrojení, což znamená odklon od dlouhodobého důrazu na fiskální disciplínu. Vláda se snaží oživit ekonomiku, která postupně ztratila konkurenceschopnost. Bundesbanka odhaduje, že tyto investice v kombinaci s daňovými úlevami a transfery zvýší v roce 2028 vládní deficit na 4,8 procenta HDP, což by byla nejvyšší úroveň od roku 1995, respektive od sjednocení Západního a Východního Německa.
Německá centrální banka, která vládě radí v otázkách hospodářské politiky, upozornila, že by šlo o porušení fiskálních pravidel zakotvených v ústavě. Proto vládu vyzvala, aby přijala adekvátní opatření. „Momentálně není jasné, jak chce centrální vláda řešit naléhavou potřebu zajistit dodržování národních fiskálních pravidel do roku 2028,“ uvedla Bundesbanka.
I při vyšších deficitech zůstane poměr dluhu k HDP v Německu relativně nízký. Do roku 2028 by se měl zvýšit na 68 procent z předpokládaných 63 procent letos. Pro srovnání – Itálie a Francie mají poměr dluhu k HDP už teď výrazně nad 100 procenty. Nicméně fiskální pravidla EU podle Paktu stability a růstu stanovují, že dluh k HDP by neměl překročit 60 procent.
Německo si už před lety zavedlo tzv. dluhovou brzdu, která omezuje vládní půjčky na 0,35 procenta HDP. Současná koaliční vláda, složená z konzervativního bloku CDU/CSU a levicových sociálních demokratů (SPD), získala výjimku pro výdaje na obranu a pro speciální fond na infrastrukturu v objemu 500 miliard eur (12,2 bilionu Kč).
Bundesbanka však odhaduje, že velká část deficitu v roce 2028 bude pocházet ze sociálních výdajů a dalších investic. „Dojde k výpadkům příjmů kvůli různým daňovým úlevám a dodatečným výdajům v rámci transferů,“ uvedla centrální banka. Na druhou stranu, celkový kumulativní efekt výdajů na infrastrukturu a obranu podle ní přidá mezi lety 2025 a 2028 přibližně 1,3 procentního bodu k HDP. Centrální banka odhaduje, že každé euro investované do těchto sektorů přinese k ekonomickému výkonu zhruba 70 centů.
(ČTK)
