Zlato (oz) / USD
1 844,33
0,20 %
Zlato (oz) / CZK
39 394,02
0,03 %
EUR / USD
1,13
0,01 %
USD / CZK
21,36
0,17 %
Magazín
O vrak plný zlata místo děl válčí právníci

Když v roce 1981 pronikli potápěči z americké organizace Sea Search Armada v hloubce asi 600 metrů u kolumbijského pobřeží k vraku španělské galeony San José, světový tisk se předháněl v superlativech. „Hora zlata na dně oceánu“, „Objeven zlatý grál hledačů pokladů“, „ Moře vydalo zlaté miliardy“ - tak zněly i ty umírněné.

Do dneška útroby plavidla s nezaměnitelnými lodními děly s vyraženými znaky delfínů nevydaly ani zlaťák. Reprofoto: www.thehistoryblog.com

Jásot to byl předčasný. Do dneška však útroby plavidla s nezaměnitelnými lodními děly s vyraženými znaky delfínů nevydaly ani zlaťák. Vše zbrzdila nekonečná bitva právníků, přičemž vyhlídky, že se dospěje k rozuzlení, se ztrácejí ve stejné hloubce, v níž odpočívá plavidlo napěchované poklady doslova k prasknutí.

Teprve před šesti lety rozhodli američtí právníci spor mezi Kolumbií a Sea Search Armada o právo na průzkum a vyzvednutí lodi. Přiřkli ho Kolumbii.

Rána na komoru

Hlavní loď španělské pokladní flotily přepadl 8. června 1708 asi třicet kilometrů od přístavu Cartagena britský kapitán Charles Weger se čtyřmi válečnými plavidly. Namísto toho, aby ji jeho muži zahákovali, obsadili a vydrancovali, 70 dělům britské plachetnice Expedition  se jim „podařilo“ rozmetat ji na kusy – a to nechtěně, protože kanonýři zasáhli komoru se střelným prachem.

A tak není v sázce jen pár mincí.  Cena 344 tun mincí z drahých kovů i 200 tun vzácných kamenů a klenotů z Peru se odhaduje nejméně na tři miliardy dolarů, přičemž někteří znalci soudí, že zlaté i stříbrné mince, drahokamy a klenoty v lodi by mohly vynést až 17 miliard dolarů, tedy přes 400 miliard korun.

Hodnota nákladu mohla představovat zhruba roční národní příjem celého tehdejšího Španělska, a tak výrazně naklonit misku vah ve vojenském konfliktu o nástupnictví na španělském trůně.

Jed do medu

Předloni oznámil Kolumbijský archeologický ústav, že automatické průzkumné ponorky přesně určily polohu vraku. Prezident Juan Manuel Santos použil slovní obrat „nejcennější poklad v dějinách lidstva“. „Postavíme v Cartageně nádherné muzeum ve stylu skandinávských zemí, které vystavují daleko bezvýznamnější nálezy, než je ten náš,“ slíbil.

Nemlčí ani Španělsko. Madrid se ohání tím, že by měl z obřího pokladu získat aspoň něco – pokud by ho rovnou neměl dostat celý. Loď přece patřila v době své zkázy Španělsku. Madrid se tak odvolává na konvenci UNESCO o ochraně majetků na mořském dně, podle níž patří potopené válečné lodě i se obsahem vlajce, pod níž pluly.

Má to ale pihu na kráse: Kolumbie konvenci nepodepsala, a tudíž se jí nemusí řídit. A tak Madrid plivl kapku jedu do kolumbijského medu. Předestřel mazaný návrh, aby loď zůstala se vším všudy na mořském dně. „Jsou tam pohřbeny stovky mrtvých Španělů. Za nejrozumnější považujeme statut kulturního dědictví a nechat vše tam, kde je,“ doporučil španělský ministr spravedlnosti Rafael Catalá Polo.

(plk)