„Nejlepší nabídky na trhu aktuálně nabízejí úročení okolo 2,5 procenta, což ovšem ve srovnání s listopadovou šestiprocentní meziroční inflací pro střadatele znamená, že v reálném vyjádření výrazně ztrácejí,“ řekl ČTK analytik Portu Vratislav Zámiš.
Průměrná sazba napříč bankovními institucemi zůstává stále velmi nízká a podle zveřejňovaných dat ČNB vystoupala v říjnu na 0,12 procenta. U samotných spořících účtů je úrok o něco vyšší na úrovni 0,23 procenta. O něco výraznější růst zaznamenaly termínované vklady. Například vkladové produkty s dohodnutou splatností do dvou let nabízely v říjnu výnos 1,1 procenta. Po dnešním rozhodnutí ČNB lze podle Zámiše očekávat další růst, který ale i nadále povedou spíše menší instituce ve snaze přilákat nové klienty.
Velké banky mají stále dobrý důvod, proč se zvyšováním úrokových sazeb u spořících účtů nespěchat. Při devizových intervencích ČNB ve snaze oslabit korunu nakupovala zahraniční měny. Použité peníze musely nejdříve vzniknout a ČNB tak podle zveřejněných dat od roku 2013 do roku 2017 vytvořila zhruba dva biliony nových korun. Tyto peníze se z velké části přesunuly do rozvah bank, které je mohou za zvyšující se sazby ukládat u ČNB a vylepšovat svůj zisk. Nemají tak příliš důvodů se předhánět v konkurenčním boji o další peníze, vysvětlil.
Větší změnu by mohla přinést jedině některá z menších bank, pokud by se rozhodla pro razantnější navýšení úroků. Nejblíže je v tomto směru Trinity Bank, která nabízí úročení na spořícím účtu 2,58 procenta, v závěsu je pak Moneta Money Bank s úrokem 2,5 procenta, upozornil Zámiš.
Podle dat ČNB rostou úrokové sazby u hypoték od letošního dubna a na nastaveném trendu se zřejmě nebude v nejbližších měsících nic měnit. Historická data potvrzují, že na navyšování sazeb reagují hypotéky velmi rychle nebo dokonce s předstihem. V říjnu tak podle dat ČNB nastalo další meziměsíční zvýšení, a to na průměrnou sazbu 2,48 procenta. Data z trhu napovídají, že další zvýšení o zhruba 0,2 bodu přišlo i v listopadu, dodal Zámiš.
(ČTK)
