
„Společnost má i nadále zakázáno vyvážet zlato ze svého těžebního komplexu Loulo-Gounkoto. Kromě toho byl také vydán předběžný příkaz k obstavení stávajících zásob zlata,“ uvedla BG minulý týden na svých stránkách.
Svědci v sobotu viděli, jak z komplexu odlétaly dva nákladní vrtulníky, které podle zdrojů agentury mířily do státní banky v metropoli Bamaku. Firma zabavení zlata považuje za neoprávněné a kvůli kroku malijské vlády již zahájila arbitráž. Kromě toho dodala, že těžbu v dole bude muset dočasně pozastavit, čímž by firmě podle odborníků klesly příjmy až o 11 procent.
BG řeší s Mali od roku 2023 spor, který se týká smlouvy o nových těžařských pravidlech. Zatímco kanadská firma vlastní 80 procent komplexu, malijské vládě připadá zbývajících 20 procent. Vládnoucí junta kvůli rozepřím zadržela některé zaměstnance firmy a vydala také zatykač na generálního ředitele BG Marka Bristowa.
Severoafrická země už v minulosti od BG požadovala asi 500 milionů dolarů (více než 12,3 miliard Kč) kvůli nezaplaceným daním, což firma odmítla. Malijské vládě ale v říjnu zaplatila 85 milionů dolarů (přes 2,1 miliardy Kč), napsala agentura Reuters.
Mali je jedním z předních afrických producentů zlata. Předloni přepracovalo své těžební zákony s cílem zvýšit vlastnictví v tomto odvětví a získat více peněz od mezinárodních společností.
Země v listopadu zadržovala šéfa a dva jeho podřízené z australské společnosti Resolute Mining (RM), která měla vládnoucí juntě zaplatit daně za roky 2015 a 2021 ve výši 101 milionů dolarů (necelých 2,5 miliardy Kč) za zlatý důl, který RM v zemi provozuje. Těžařská firma pak Mali poslala 80 milionů dolarů (bezmála dvě miliardy Kč) a stejnou částku plánuje poslat v následujících měsících, čímž se všichni tři zaměstnanci dostali na svobodu.
(ČTK)