Podle něj má fyzické zlato potenciál k dalšímu růstu až o 40 procent. „Ustaly manipulační tlaky na zlato ze strany bankéřů, kteří si nepřejí, aby si lidé své hodnoty ukládali, ale aby peníze stále točili. Komodity padají, luxusní zboží a nemovitosti jsou na svých rekordech, a to se promítne i do zlata. Poroste,“ shrnuje Marášek.
Fyzické zlato ale podle něj není příliš vhodné pro spekulativní nákupy. To znamená, že nemá smysl zlato levně koupit a doufat, že za půl roku se o něco dráž prodá.
Marášek připomíná, že fyzické zlato si lidé pořizují spíše však pro své potomky, nebo jako jistotu na stáří. „Minimálně na pět, deset let,“ upřesňuje analytik. „A vnímá ji jako hodnotu, na niž se do poslední chvíle nesahá,“ dodává. A jaké je u zlata největší riziko? „Nemít ho,“ jednoduše odpovídá D. Marášek.
V prvním čtvrtletí letošního roku dosáhla poptávka po zlatě rekordních 1290 tun, připomíná analytik, což je nárůst o 21 % ve srovnání se stejným obdobím loňského roku. Zájem o investiční zlato přitom podle údajů organizace World Gold Council, která sdružuje 18 nejvýznamnějších producentů zlata na světě, poskočil o neuvěřitelných 122 %.
Zlato je čím dál tím těžší zlato získávat ze země a poptávka roste. Těží se ho tři tisíce tun ročně. Existují odhady, že zásoby vydrží ještě tak na patnáct let.
Čína přitom skupuje zlato ve velkém. Zatímco v roce 2003 koupila 12 tun zlata, za deset let poté to bylo již 397 tun zlata ve zlatých cihličkách. Čína je zároveň největším světovým producentem zlata. Ročně ho vytěží 450 tun, ale neexportuje jediný gram.
