Tento nárůst byl tažen zejména velkým přílivem zlata do fondů obchodovaných na burze (ETF). Důvodem jsou obavy investorů ohledně současné ekonomické křehkosti a finanční nejistoty.
Diverzifikační činitel
Fondy ETF nakoupily 364 tun zlata, což je nejvíc od roku 2009, což vynikne ve srovnání s prvním čtvrtletím 2015, kdy to bylo jen 26 tun. Zlato v ETF působí jako diverzifikační činitel v prostředí negativních úrokových sazeb v Evropě a Japonsku v kombinaci s nejistotou ohledně čínské ekonomiky. Roli hraje i očekávání pomalejšího růstu úrokových sazeb v USA a obava z globálních otřesů na akciových trzích.
Celosvětová poptávka po špercích se snížila o 19 %, protože vyšší ceny, protestní akce v Indii a změkčování ekonomiky v Číně znamenaly pro mnoho spotřebitelů odložení nákupů.
Celková poptávka po zlatých cihlách a mincích byla 254 tun, nepatrně vyšší než ve stejném období loňského roku. Slabost v některých na cenu citlivých trzích byla vyvážena silou jinde: 5% růstem v Číně (62 t) a silnou poptávkou v USA a Velké Británii, které vzrostly o 55 % a 61 %. Celková investiční poptávka činila 618 tun, což je skok o 122 % ve srovnání s 278 tunami ve stejném období loňského roku. To podnítilo i vzestup ceny zlata v dolarovém vyjádření o 17 %.
Centrální banky nakupují
Silnými kupci zlata zůstaly centrální banky, které v prvním čtvrtletí koupily 109 tun zlata. Jde o 21. čtvrtletí v řadě, kdy byly centrální banky čistými kupci zlata ve snaze diverzifikovat se od amerického dolaru.
Vedoucí oddělení průzkumu trhu WGC Alistair Hewitt konstatoval, že dominantním hráčem byl investiční sektor, který tlačí ceny nahoru. „Naopak poptávka po špercích klesla vzhledem k pokračujícímu nedostatku důvěry spotřebitelů v Číně a 42 dnů trvající stávce klenotníků v Indii. Ale věříme, že indická poptávka byla pouze odložena.“
Při pohledu do budoucna Hewitt očekává, že pokračující nejistota na trhu a nekonvenční měnové politiky, budou dál podporovat jak investice, tak poptávku centrálních bank po zlatě. To, spolu s očekávaným oživením v Indii, by mohlo znamenat růst zájmu o zlato v dalším průběhu roku 2016.
Silná změna sentimentu
„Nejlepší čtvrtletí od roku 2009 je z velké části reflexí silné změny sentimentu na trhu, který vidíme i na našich zákaznících. S chutí a opět začínají nakupovat stálí zákazníci, kteří po dlouhá léta tzv. hibernovali, komentoval výsledky hlavní analytik společnosti Zlato David Marášek.
Připomněl, že tradiční bankovní produkty už nevynášejí tolik, kolik v minulosti – naopak. „Averze vůči riziku a rostoucí nejistota na finančních trzích je vede k dalším nákupům zlata, které nabízí solidní zhodnocení a absolutní bezpečí pod vlastní kontrolou. Je dobré mít vlastní plán “B” i u osobních financí,“ dodal.
Hlavní závěry ze zprávy WGC za 1. čtvrtletí 2016 v číslech:
Celková poptávka v 1. čtvrtletí 2016 vzrostla o 21 % na 1290 tun ve srovnání s 1070 tunami v 1. čtvrtletí 2015.
Spotřebitelská poptávka činila 736 tun, o 13 % míň ve srovnání s 849 tunami v 1. čtvrtletí 2015.
Poptávka po investicích do zlata ve výši 618 tun je 122% nárůst proti z 278 tunám ve stejném období loňského roku.
Globální poptávka šperkařů klesla o 19 % na 482 tun oproti 597 tunám v prvním čtvrtletí roku 2015.
Centrální banky koupily 109 tun zlata, ve srovnání se 112 tunami ve stejném období loňského roku.
Poptávka v technologickém sektoru klesla o 3 % na 81 tun.
Nabídka zlata na trhu dosáhla 1135 tun, meziročně o 5 % víc. V prvním čtvrtletí 2015 to bylo 1081 tun. Z toho zlaté doly dodaly 774 tun, což byl 8% růst.
Autor: (rek)
Zdroj: World Gold Council
