Bylo to v dobách spekulativního přebytku či nafouknutých bublin nebo významných ekonomických posunů jako bylo inflační období z počátku 80. let, předehra velké finanční krize v roce 2008 a první rok pandemie covidu v roce 2020.
„Simultánní vzestupy zlata a akcií již dříve naznačovaly období spekulativního přebytku, zejména před zmíněnou finanční krizí a na počátku 80. let. V obou případech po počátečním shodném pohybu těchto tříd aktiv následoval výrazný pokles na akciovém trhu.
Zatím je to pouhých sedm měsíců, co Fed (centrální banka USA, pozn. aut.) zvýšila úrokové sazby, což znamená, že se plný efekt jeho měnové politiky teprve projeví,“ píší Super News, obvykle dobře informované o dění na Wall Street.
PSALI JSME: Průzkum: Největšími bublinami jsou bitcoin a technologické akcie
Zpráva o indexu spotřebitelských cen z minulého týdne o pokračování inflaci, však stále nepřibrzdila optimismus trhu, že Fed může brzy zahájit sérii snižování úrokových sazeb. Proto současný růst ceny akcií a zlata může naznačovat spekulativní bublinu, kdy se ceny mohou odpoutat od základní ekonomické reality.
„Oživení trhu tažené vírou v blížící se snížení úrokových sazeb Fedu, kontrastuje s dalšími obavami z inflace připomínajícími počátek 80. let. Tento scénář je zajímavý tím, že teprve ukáže, zda je současná politika Fedu dostatečně přísná, aby účinně brzdila inflaci, a zda je na obzoru korekce akciového trhu.“
Jen příklad hodnoty akcie Microsoftu, která před pěti lety stála 95 dolarů a nyní je to 425 dolarů (9 400 Kč) a její růst se od roku 2011, kdy její průměrná roční cena činila 29 dolarů, nezastavil. Celková hodnota akcií Microsoftu už vyšplhala na 2,5 bilionu dolarů (57,6 bil. Kč, přičemž státní rozpočet České republiky je 2,2 bil. Kč) a podobně jsou na tom akcie dalších technologických firem.
PSALI JSME: Průlom zlata je jednoznačný. Cílem má být 2 535 dolarů za unci
Ani růst trhu se zlatem není zanedbatelný. Lukáš Kovanda ho na CNNPrima News vyčíslil na 14,7 bilionu dolarů, což je zhruba součet hodnoty oněch sedmi zázračných technologických firem (Apple, Google atd.), jež pohánějí výkon americké burzy k novým a novým rekordům. Ale pozor.
„Mezi lety 1997 a 2000 ceny akcií hlavně internetových společností také vzrostly do bezprecedentních výšek. Nafoukla se investiční bublina s raketově rostoucími cenami a spekulacemi na akciových trzích. Panovala euforická nálada. Ale pak mnoho společností nemohlo naplnit očekávání a bublina v roce 2000 praskla,“ připomíná online broker Lynx. Možná právě včas.
Zlato si krachu technologických akcií ani nevšimlo. Další dva roky si plulo v klidných vodách kolem 270 dolarů za troyskou unci, zatímco NASDAQ (americká technologická burza) ztratil zhruba 83 procent své hodnoty a index nejlepších amerických firem S&P 500 přišel o zhruba polovinu své hodnoty.
PSALI JSME: Proč je zlato antibublina
(rek)
