Banka tak pro místní trh uvolnila 132 tuny zlata, což zásadně ovlivnilo celkovou bilanci centrálních bank, kdy po rekordním začátku roku jejich čisté nákupy zlata mezi dubnem a červnem činily jen 103 tun, jak spočítala Světová rada pro zlato (WGC).
Přesto byly jejich nákupy 387 tun rekordní v prvním pololetí, i když se zlaté rezervy Turecka snížily o 102 tuny. Pokles zlatých rezerv na konci prvního pololetí oznámilo dalších sedm centrálních bank, ale bylo to celkově jen o 25 tun.
PSALI JSME: Turecko prodalo dalších 63 tun zlata, zato Česko opět nakupovalo
Jiných devět centrálních bank svými nákupy celkovou bilanci zvrátilo do kladných čísel. Byla to především Čína, jež během prvního pololetí přidala do rezerv 103 tuny, čímž prodloužila svou nákupní sérii na osm měsíců.
Druhým největším kupcem byl Singapurský měnový úřad, který koupil 73 tuny, následovaný Polskou národní bankou se 48 tunami. Mezi šesti dalšími nabyvateli zlata v první polovině roku si nejlépe vedly Indie s 10 tunami a Česká republika s nákupem 7,62 tuny zlata.
PSALI JSME: Čína už má víc zlata než Rusko
Průměrná cena zlata během druhého čtvrtletí byla podle WGC rovněž rekordní, a to 1 976 dolarů za troyskou unci. Není proto divu, že americká velkobanka JP Morgan nově předpověděla cenu zlata na 2 000 dolarů do konce roku a 2 175 dolarů do čtvrtého čtvrtletí roku 2024.
Podle výkonného ředitele komoditního výzkumu JP Morgan Grega Shearera totiž „existuje ještě další růstový potenciál pro žlutý kov, pokud americká ekonomika upadne do recese“. „Čím hlubší recese bude, tím víc půjdou dolů úrokové sazby, což zdraží zlato,“ cituje Shearera web Investors Observer.
PSALI JSME: Saxo Bank: Zlato dosáhne do konce roku nového rekordu nad 2 100 dolarů
(rek)
