„Nikdo v Číně ani v Indii neslaví dobrou zprávu tím, že se zbaví svého zlata. Místo toho moudře ještě víc nakupuje. Proto je dobrou zprávou i to, že v nadcházejících desetiletích se tyto země stanou hlavními tvůrci ceny zlata. Zlato mělo po pozastavení cel vzrůst o 50 dolarů za unci. Barbarští hazardéři ho však stlačili o 100 dolarů dolů a dostali ho tak chytrým investorům do nákupní zóny,“ píše kanadský investor.
Z technické analýzy mu vychází, že pokud by se cena zlata pohybovala po stejných schodech jako v průběhu letošního roku, vyskočila by jeho cena na 3 800 dolarů. A jsou k tomu i dobré důvody.
„Cla přinesla v dubnu americké vládě zhruba 17 miliard dolarů (a zároveň zničila tisíce malých podniků). To je nic ve srovnání s 89 miliardami dolarů na úrocích, které musela zaplatit držitelům dluhopisů. Celní sazby by se musely zvýšit na 200 %, nebo dokonce 500 % aby teoreticky generovaly příjem potřebný k nahrazení toho, o co americká vláda hodlá snížit daně z příjmu.“
Ta ale ztrácí čas počítáním zlatých cihel ve svých skladech, místo aby nakupovala další. A zatímco si vláda hraje s počítadlem, zákazníci maloobchodní sítě Costco, což je paralela našeho Glóbusu, se předhánějí v nákupu zlatých mincí a slitků v hodnotě zhruba 200 milionů dolarů měsíčně.
„Sečteno a podtrženo, zlato je pevnější než gibraltarská skála a těžaři jsou na cestě mít nejvýkonnější akcie na světě. Jedinou otázkou je, zda se také najdou i bystří investoři,“ uzavírá Stewart Thomson.
(rek)
