Kolem Velkého Blaníku údajně těžili zlato už Keltové a první dochované zmínky o dolu Roudném pocházejí z roku 1337, kdy král Jan Lucemburský dal tamní doly do zástavy Petrovi z Rožmberka. Dodnes jsou na svazích kopce nad vsí Roudný patrné známky někdejší povrchové těžby, později byly hloubeny také první šachty. Středověkou těžbu, během níž byla vytěžena až jedna tuna zlata, patrně ukončily husitské války.
Později se dolování zlaté rudy obnovilo. Největší slávu zažil důl Roudný na začátku 20. století, kdy se zde těžilo nejvíce zlata v celé Evropě. Odhaduje se, že se podařilo získat až sedm tun, byť oficiální údaje hovoří o necelých šesti tunách. V roce 1928 byly při příležitosti desátého výročí vzniku Československé republiky raženy z roudenskéno zlata pamětní Svatoprokopské dukátové medaile.
PSALI JSME: Česko má pod zemí zlato za stovky miliard korun (3): Roudný, nejvýznamnější zlatý důl Rakousku-Uhersku
Těžba pokračovala až do roku 1931, kdy se přestala odčerpávat voda, a důl se zatopil. Později bylo provedeno několik průzkumných prací a pokusů o obnovení těžby. Pod zemí by zde mohlo být ještě více než 20 tun zlata, podle některých odhadů dokonce až okolo 30 tun. Historií a fungováním zlatého dolu ukazuje naučná stezka, která začíná na návsi v obci Roudný. Okruh má 15 zastavení a jeho celková délka je 4,5 km.
Z dalších ložisek situovaných ve středočeské metalogenetické oblasti bylo podrobněji ověřováno rovněž ložisko Voltýřov na Milevsku, celkové zásoby jsou přibližně pět tun. Stejně jako v jiných oblastech i zde usilovalo několik soukromých firem o možnost provést geologický průzkum ložiska, ale odpovědné úřady to i kvůli odporu veřejnosti nepovolily.
Tímto dílem končí náš seriál o významných českých ložiscích zlata.
PSALI JSME: Česko má pod zemí zlato za stovky miliard korun (4): Pokusy o nové průzkumy a těžbu zatím neuspěly
(pes)
