Možná právě to, že výnosnost dluhopisů se snížila o lednovou inflaci, více než dvouprocentní inflaci, způsobilo, že ceny zlata vzrostly. Na Valentýna vyskočily o téměř 30 dolarů za unci, což byl nejrychlejší denní pohyb ceny zlata od loňského srpna.
„Tradiční argument je, že rostoucí výnosy amerických státních dluhopisů znamenají pokles zájmu o zlato a tudíž i pokles jeho ceny,“ píše v časopise Economic Times stratég Aasif Hirani indické společnosti Tradebulls Group. „Existuje rovněž negativní vztah mezi zlatem a úrokovou sazbou centrální banky,“ dodává. Jenže v roce 2017 to byla jen teorie, která se v praxi nepotvrdila.
Plavba proti proudu
Přesněji řečeno: „Cenu zlata ovlivňují reálné úrokové sazby,“ říká Maxwell Gold šéf fondů obchodujících se zlatem a zejména jeho deriváty Gold Securities. Poukazuje také i na silnější inverzní vztah mezi cenami zlata a o inflaci sníženými výnosy dluhopisů, což je něco jako plavba proti proudu.
„Byly to právě změny v reálných výnosech (úrok po odečtení inflace),“ konstatoval ředitel portfolia společnosti Pimco a doplnil, že rostoucí konsenzus nyní dokáže vysvětlit většinu změn ceny zlata dokonce v několika posledních letech.
Ještě před tímto týdenním americkým inflačním šokem, který srazil ony výnosy dluhopisů, byť nominálně jejich cena stoupla, zcela odklonilo zlato od jeho negativního vztahu k reálným úrokovým sazbám,“ tvrdí analytici švýcarské banky a velkoobchodního prodejce drahých kovů UBS. „Věříme, že tato dislokace je spíše přechodný fenomén než změna tradičního režimu a očekáváme obnovení historického negativního vztahu mezi reálnými sazbami v USA a zlatem,“ usuzují experti UBS.
„Je však toto „historické“ spojení skutečně už historií?“ ptá se server BullionVault. „Jisté je pouze to, že v roce 2017 bylo všechno jinak, a pak to, že rok 2017 skončil.“
(rek)
