Poté, co od roku 2019 nepřicházely žádné zprávy, Čína důsledně zlato nakupuje, přičemž si za zmíněné pětiměsíční období pořídila 102 tuny. Přispěla tak rekordním nákupům zlata centrálních bank, které byly nejvyšší od roku 1974.
Důvody této zlaté horečky souvisejí s potřebou hledat útočiště v bezpečnějších aktivech během inflačních časů.
Všeobecně rozšířená domněnka, že nejvíc zlata drží Spojené státy, jejichž zlatý poklad váží 8 133,5 tuny, bere za své po čerstvých datech zveřejněných Londýnským trhem s drahými kovy (LBMA).
PSALI JSME: Čína má zřejmě násobně více zlata, než Spojené státy
Ke konci března činilo množství zlata drženého v londýnských trezorech bank a bezpečnostních agentur 8 958 tun v hodnotě 570,2 miliardy dolarů, což odpovídá přibližně 716 673 velkoobchodním zlatým cihlám o váze 12,4 kilogramu.
K tomu je třeba připočíst 310 tun zlata v majetku Bank of England, která na komerčním základě poskytuje útočiště i dalšímu nezveřejněnému množství zlata; údajně má jít o víc než pět tisíc tun v devíti sklepeních. Celkem je tedy v Londýně bezpečně dohledatelných 9 268 tun fyzického zlata, což nikde jinde na světě není.
Měsíčně se v Londýně zobchoduje 500 až 600 tun fyzického zlata. Jeden mimoburzovní obchod, a takových bývá mezi čtyřmi až pěti tisíci za měsíc, má průměrnou hodnotu zhruba deseti zlatých cihel, konkrétně 127 kilogramů zlata na jednu transakci za měsíc únor.
PSALI JSME: Kde se ukrývají zlaté poklady nejbohatších národů
(rek)
