Zlato (oz) / USD
---
--- %
Zlato (oz) / CZK
---
--- %
EUR / USD
---
--- %
USD / CZK
---
--- %
Zlato
Turecko už zřejmě nespasí ani zlato

V roce 2018 přestěhovala turecká centrální banka (Türkiye Cumhuriyet Merkez Bankası) 104 tun zlata z Bank of England do trezorů Borsa Istanbul. Podobně repatriovala všechno své zlato z Federální rezervní banky v New Yorku a Banky pro mezinárodní platby ve Švýcarsku. Podle výročních zpráv zůstalo v zahraničí jen šest tun v Londýně.

Turecko nebude schopno splácet své mezinárodní dluhové závazky, i když prodá všechno své zlato. Ilustrační foto: iStock

Turecká centrální banka je silně ovlivňována tureckým prezidentem Erdoganem, který má občas napjaté vztahy se Západem. Centrální banka proto upřednostňuje skladování zlata na vlastní půdě, čímž brání rivalům, aby v případných sporech mohli turecké zlato zablokovat.

Přesto v roce 2020 začala centrální banka dopravovat zlato zpět do Londýna. Na konci roku 2021 údajně měla v Bank of England 78 tun zlata. Proč?

„Možná chce držet zlato v Londýně, což je jeden z nejlikvidnějších trhů se zlatem na světě, kvůli možnosti rychlého prodeje. Je však pravděpodobnější, že zlato již bylo vyměněno za tvrdou měnu na obranu turecké liry nebo na úhrady mezinárodních závazků,“ usuzuje expert webu Gainesville Coins Jan Nieuwenhuijs.

PSALI JSME: Turecko stáhlo své zlato z USA

Výpočet čistých zlatých rezerv Turecka je komplikovaný, protože turecké ministerstvo financí spustilo několik programů na půjčování zlata za státní dluhopisy, a to se také zobrazuje v rozvaze centrální banky. Do zlatého pokladu státu se navíc započítává i zlato povinně držené komerčními bankami.

Světová rada pro zlato (WGC) jako turecké zlaté rezervy uvádí 394 tun. Počítá zlato centrální banky i vypůjčené zlato od obyvatel ministerstvem financí. Mezinárodní měnový fond (MMF) udává 437 tun zlata.

Odhad čistých zlatých rezerv podle Nieuwenhuijse je 354 tun. Ten odečetl zlato držené v komerčních bankách jako povinné rezervy, zlato ministerstva financí i nesplacené zlaté swapy na podporu turecké liry.

PSALI JSME: Turecké domácnosti by se podle vlády měly vzdát svého zlata

Ať tak či onak, turecká ekonomika je v zoufalé situaci. Inflace se dotýká 80 procent a turecká lira loni ztratila 44 procent své hodnoty vůči americkému dolaru. Letos opět propadla přibližně o 24 procent. Měnová krize tak nepřetržitě požírá turecké devizové rezervy. Pokud ještě vůbec nějaké má.

Podle některých tureckých ekonomů jsou dokonce záporné. Rovněž agentura Reuters nedávno napsala: „Čisté mezinárodní rezervy turecké centrální banky klesly k 17. červnu na nejnižší úroveň za 20 let na 7,38 miliardy dolarů… nesplacené swapové transakce banky činily 39,41 miliardy dolarů. Po odečtení swapů jsou rezervy v záporném pásmu.“

Znamená to, že Turecko nebude schopno splácet své mezinárodní dluhové závazky, i když prodá všechno své zlato. Zachránit ji může pouze nouzová půjčka od MMF, nebo zázrak, domnívá se Nieuwenhuijs.

PSALI JSME: Turecko chce klenotníkům zrekvírovat 20 tun zlata

(rek)