Na trhu se zlatem letos dochází k několika zásadním událostem, které změní zaběhlý západní systém obchodování se zlatem. Tyto faktory mají potenciál vyslat ceny zlata vzhůru a dlouhodobě změnit pravidla hry. Důsledky těchto kroků ovlivní obchod se zlatem nejen letos, ale i do budoucna.
Nejzásadnějším faktorem, jenž letos ovlivní trh, je vyjasnění pravidel islámského práva šaría ohledně elektronického obchodování se zlatem. Nová pravidla schválená koncem minulého roku umožní již letos 1,6 miliardy lidí, tedy bezmála čtvrtině světové populace, přístup k obchodování se zlatem.
Muslimové doposud mohli vlastnit fyzické zlato, ale elektronické obchodování nevyhovovalo výkladu islámského práva, protože nedocházelo k okamžité fyzické směně zboží (více zde). Muslimové jsou tradiční milovníci žlutého kovu a tato právní smyčka je dlouhých 40 let, tedy od začátku elektronického obchodování se zlatem, držela mimo trh. Nejde přitom pouze o lidi, ale také o investiční fondy a banky, které nyní budou moci skupovat zlato.
Plné krytí elektronických obchodů zlatem
Vstupem muslimských obchodníků na trh se plně projeví také efekt krytí elektronických obchodních kontraktů fyzickým zlatem v poměru 1:1. Výklad islámského práva totiž striktně požaduje pro jakékoliv elektronické obchodování plné krytí zlatem.
Pro srovnání na americké komoditní burze Comex, jež je určující burzou pro celosvětové ceny zlata, se poměr papírových kontraktů vůči kovu fyzicky drženému v sejfech vyšplhal k poměru více než 500:1 (více zde). Takto vysoký poměr sice vydržel jen krátce, ale i nadále na jednu unci zlata na Comexu připadá několik set potenciálních vlastníků.
Podobnou praxi jako muslimské fondy již delší dobu aplikuje také Čína jakožto největší producent, konzument a obchodník se zlatem na světě. V minulých letech v zemi draka prosperovala Šanghajská zlatá burza, jež také kryje veškeré elektronické obchodování fyzickým zlatem.
Zásadní obrat navíc představuje loňský rozjezd fixování zlata v čínském juanu. Fixování zlata je vyjádření referenční ceny vzácného kovu dohodou několika největších finančních ústavů, producentů a obchodníků, jež je určující pro jakékoliv další obchodování se zlatem. To doposud probíhalo pouze v dolarech a představuje další z řady snah Číny o přesun obchodování se zlatem na východ.
Zlatý vrchol
Těžba zlata ve známých nalezištích je na vrcholu a bude klesat. Těžaři zlata byli v posledních letech nízkých cen nuceni výrazně seškrtat náklady, což nejsilněji dolehlo na investice do průzkumu nových nalezišť.
I pokud firmy znají nová potenciální ložiska, tak rozjezd nového dolu trvá v průměru čtyři roky. To je doba, během které těžaři nedokáží reagovat na změnu poptávky. Kdyby tak cena kovu náhle vzrostla a odvětví zalil příliv čerstvých investic, tak se produkce těžařů nezmění dřív než právě za čtyři a více let.
Produkce současných dolů, ale kulminovala již v minulém roce a podle odborných odhadů pak do roku 2025 může klesnout ze současných úrovní až o třetinu (více zde).
Významné poptávkové impulzy na jedné straně a pokulhávající produkce na straně druhé jsou kombinací faktorů, jež budou od letoška významně tlačit ceny zlata vzhůru.
(ska)
