Světová produkce zlata v posledním desetiletí mírně rostla díky efektivnějšímu využití současných nalezišť zlata. Těžba ve stávajících dolech však dosahuje vrcholu a v několika příštích letech bude kulminovat. Podle Financial Times byly kvůli nízkým cenám zlata těžařské firmy v posledních letech nuceny „dramaticky“ srazit náklady na průzkum nových ložisek z 250 miliard korun v roce 2012, na aktuálních pouhých 100 miliard korun.
Chronický nedostatek financí na průzkum se tak promítá do dlouhodobých možností těžařů zvyšovat produkci. Samotný rozjezd nového dolu totiž trvá v průměru tři až čtyři roky. Těžařské firmy tak v případě náhlé změny cen nemohou reagovat dostatečně rychle.
Nejisté investice
„Pokud by zítra vzrostla cena zlata na 2500 dolarů za unci, těžba GoldCorpu (čtvrtého největšího světového těžaře zlata, pozn. red.) by se nezměnila dříve, než za čtyři roky. Nemůžeme tak reagovat na změnu,“ uvedl Ian Telfer, ředitel těžařské společnosti GoldCorp.
Nalezení nových ložisek vhodných k těžbě je samo o sobě nejistá investice, na kterou těžaři při současných cenách těžko shánějí prostředky. Návratnost investice do zprovoznění nového ložiska je v průměru deset let. Odliv prostředků na průzkum a rozvoj nových ložisek je tak dlouhodobý problém, který v nadcházejících letech nejspíš ohrozí stabilní dodávky zlata na trh.
Analytici se proto shodují, že v příštích letech bude světová těžba zlata klesat. Podle odhadů klesne do roku 2020 produkce současných dolů o desetinu. Do roku 2025 pak hrozí, že se produkce zlata ze současných úrovní smrskne až o třetinu.
„Jakmile začnou dodávky z dolů klesat a lidé si uvědomí, jaký dopad to bude mít, tak si myslím, že to pro zlato bude silně prorůstové,“ dodal Telfer.
(ska)
