Zdůvodnění prognózy Goldman Sachs se opírá zejména o dva faktory: Centrální banky by letos měly nakoupit ještě o sto tun zlata víc než loni a růst zájmu o zlato by měly podpořit i nižší reálné úrokové sazby.
Globální ekonomický růst by se ve druhé polovině roku měl zlepšit a obavy z recese ustoupit, což by mělo nakonec vést k postupnému zkrocení poptávky po bezpečných investicích, jako je zlato. Růst HDP na rozvíjejících se trzích by se měl postupně zlepšovat. To by rovněž mělo poptávku po zlatě zmírnit.
Na druhé straně slabý růst v ekonomicky rozvinutých státech bude pro zlato strategicky pozitivní, protože povede k diverzifikaci portfolií. Pokud bude pomalý růst v rozvinutých zemích přetrvávat, očekává Goldman Sachs, že se zopakuje scénář z roku 2016, kdy nákupy zlata prostřednictvím na burze kotovaných fondů vzrostly v období od ledna do září o 800 tun, což by také mohlo znamenat, že ceny lesklého žlutého kovu mohou být vyšší než 1600 dolarů za unci.
Výkyv není trendem
Pokles ceny zlata ke hranici 1400 dolarů za unci z tohoto pohledu v podstatě nic neznamená, protože investoři, na rozdíl od spekulantů, uvažují jako maratonci a ne jako sprinteři, řečeno atletickou terminologií. Vědí totiž, že výkyv není trendem.
Češi, kteří dlouhodoběji investovali do zlata, mohou z tohoto pohledu jistě mít důvod k radosti, protože ještě v úterý a ve středu přesahovala cena zlata v českých korunách o celých pět procent dosavadní maxima, jak našemu webu potvrdil David Marášek, hlavní analytik českého obchodníka se zlatem akciové společnosti Zlato. Cena unce zlata na českém trhu se na dohled přiblížila hranici 36 tisíc korun, což je zhruba o půldruhého tisíce víc, než činil dosavadní rekord z roku 2012.
(rek)
