Stejně jako mnoho dalších reforem zavedených v uplynulém desetiletí, jejichž cílem je zabránit další globální finanční krizi, jsou i nová bankovní pravidla spojena s určitými kontroverzemi – a výhradami, napsal server Marketwatch.com.
Alokované zlato v hmotné podobě bude podle nových pravidel v podstatě klasifikováno jako aktivum s nulovým rizikem, ale nealokované neboli „papírové“ zlato, s nímž banky obvykle obchodují nejvíce, nikoliv.
Jedno zlato, jeden vlastník
„To znamená, že banky, které drží papírové zlato, proti němu musí držet také dodatečné rezervy,“ uvedl Brien Lundin, redaktor časopisu Gold Newsletter. Cílem nových požadavků na likviditu je podle něj zabránit obchodníkům a bankám, aby jednoduše tvrdili, že zlato mají, nebo aby měli více, než jednoho vlastníka pro zlato, které mají v rozvaze.
V reakci na globální finanční krizi v letech 2007 až 2009 vypracoval Basilejský výbor pro bankovní dohled, který stanovuje standardy regulace bank, tzv. Dohodu Basel III. Banka pro mezinárodní vypořádání (BIS, Bank for International Settlements) ji definuje jako mezinárodně dohodnutý soubor opatření, jejichž cílem je posílit regulaci bank, dohled nad nimi a řízení rizik.
Cílem je zabránit další globální bankovní krizi
Ve své podstatě je Basel III. několikaletou změnou režimu, jejímž cílem je zabránit další globální bankovní krizi tím, že banky budou muset držet více stabilních aktiv a méně aktiv považovaných za riziková.
„V rámci nového režimu bude fyzické neboli alokované zlato, jako jsou pruty a mince, přeřazeno z aktiva třetího stupně, tedy nejrizikovější třídy aktiv, do aktiva prvního stupně s nulovou rizikovou váhou, čímž se jako třída aktiv zařadí hned vedle hotovosti a měn,“ uvedl Adam Koos, prezident investiční poradenské firmy Libertas Wealth Management Group.
Budou banky nakupovat více zlata?
„Vzhledem k tomu, že fyzické zlato bude mít status bezrizikového aktiva, mohlo by to způsobit, že banky po celém světě budou i nadále nakupovat více zlata,“ uvedl Koos a dodal, že centrální banky již zvýšily nákupy fyzického zlata, které má být drženo v jejich trezorech a ne v nealokované nebo papírové podobě.
Alokované zlato vlastní přímo investor, a to ve fyzické podobě, například v podobě mincí nebo prutů. Nealokované zlato neboli papírové kontrakty často vlastní banky, ale investoři mají na toto zlato nárok a vyhnou se poplatkům za skladování a dodání. Podle nových pravidel bude papírové zlato klasifikováno jako rizikovější, než zlato fyzické a nebylo by již počítáno jako aktivum rovnocenné zlatým prutům nebo mincím.
Požadavky na likviditu
V rámci reforem Basel III. budou evropské banky čelit novým požadavkům na likviditu, známým jako ukazatel čistého stabilního financování (NSFR). Jde o standard likvidity, který musí banky dodržovat, aby zajistily dostatečné stabilní financování ke krytí svých dlouhodobých aktiv.
Tento ukazatel představuje objem dostupného stabilního financování ve vztahu k objemu požadovaného stabilního financování, který by měl být průběžně roven alespoň 100 procentům.
Podle Alasdaira Macleoda, vedoucího výzkumu ve společnosti Goldmoney budou předpisy NSFR zavedeny pro banky v Evropské unii v pondělí, ve Spojených státech 1. července a ve Velké Británii 1. ledna 2022.
Snaha předejít výpadkům likvidity
Cílem NSFR je „zavázat banky k financování dlouhodobých aktiv dlouhodobými penězi“, aby se předešlo výpadkům likvidity, které byly zaznamenány během globální finanční krize v letech 2007-2008, uvedl Londýnský trh s drahými kovy (LBMA, London Bullion Market Association), což je mimoburzovní trh pro obchodování se zlatem a stříbrem.
„NSFR se týká všech bankovních závazků a aktiv a cílem je zajistit, aby byla bankovní aktiva řádně financována a aby výběry vkladatelů nevedly k platební neschopnosti bank a přenosu systémového rizika,“ uvedl Macleod.
Dopady na banky
Podle analytiků budou mít nová pravidla dopad především na banky a jejich nealokované zlato, protože většina běžných investorů drží spíše fyzické, tedy alokované zlato. „Nové požadavky na ukazatel likvidity znamenají, že banky možná budou muset vyčlenit více finančních prostředků na ‚nealokované‘ zlato,“ napsali minulý týden analytici Bank of England.
Zvýšení požadavků na financování nealokovaného zlata znamená, že finanční instituce buď omezí obchod se zlatem, nebo udrží aktivitu a odloží více finančních prostředků stranou, uvedli.
Tyto dvě možnosti mají podle nich pro trh se zlatem mírně odlišné důsledky „od snížení likvidity po zvýšení nákladů pro účastníky trhu“. Analytici se v každém případě nedomnívají, že tato dynamika je pro zlato býčí. Také je podle nich nepravděpodobné, že by banky nahradily používání nealokovaného zlata zlatem přímo nakoupeným.
Výhody nealokovaného zlata a dopad NSFR
V minulosti se banky zabývaly nealokovaným zlatem, protože to usnadňuje obchodování s tímto kovem. „Nealokované zlato poskytuje nejpohodlnější, nejlevnější a nejefektivnější způsob, jak uskutečnit obchody mezi profesionálními partnery, než aby se proti každému obchodu musely přesouvat fyzické pruty,“ sdělil Ross Norman, výkonný ředitel společnosti Metals Daily.
Jde především o „mezibankovní mechanismus“, který má profesionálním účastníkům pomoci se zúčtováním a vypořádáním obchodů. „Podle pravidel NSFR však nealokované zlato přechází do rozvahy zúčastněných bank a pravidla navrhují, aby bylo pro banky mnohem dražší držet nealokované zlaté zůstatky,“ řekl Norman.
Nová pravidla přinesou vyšší náklady
Pravidla podle něj nejenže zdraží náklady na zúčtování a vypořádání obchodů, ale půjčování drahých kovů průmyslovým partnerům, včetně těžařů, rafinérů a výrobců, bude mnohem dražší, protože náklady se budou tlačit dolů do hodnotového řetězce.
„Z toho vyplývá, že změny způsobí, že obchodování se zlatem bude pro všechny v sektoru mnohem dražší, dokonce i pro ty, kteří získávají fyzické pruty, a mohlo by to zmenšit trh,“ konstatoval Norman. Podle jeho názoru jsou změny „zpátečnické“ a mohou „snížit význam zlata jako investičního aktiva“.
„Pokud se například náklady na financování zásob mincí a prutů fyzického zlata pro zprostředkovatele zdvojnásobí, je pravděpodobné, že bude držet menší zásoby a za své produkty si bude účtovat vyšší prémie,“ vysvětlil Norman. „Pokud se finanční trhy dostanou do stresu a poptávka po zlatě prudce vzroste, pak bude fyzická nabídka značně omezena. To by zase snížilo atraktivitu zlata jako bezpečného přístavu,“ varoval.
Škodlivý dopad
V nedávném dopise o dopadu NSFR na trh s drahými kovy Londýnský trh s drahými kovy a Světová rada pro zlato (World Gold Council) uvedly, že „návrhy v rámci NSFR neberou v úvahu škodlivý dopad, který budou mít pravidla na systém zúčtování a vypořádání drahých kovů, což může tento systém zcela podkopat, a na zvýšené náklady na financování výroby drahých kovů“.
Například většina drahých kovů v držení London Precious Metals Clearing Limited, kterou vytvořila londýnská LBMA a která provozuje zúčtování a vypořádání transakcí s drahými kovy, je nealokovaná. „Převážná většina obchodů se zlatem se uskutečňuje na londýnském trhu se zlatem,“ připomněl Brien Lundin v časopisu Gold Newsletter.
Vliv na trh se zlatem
Analytici podle serveru Marketwatch.com nejsou jednotní v tom, pokud jde o dopad Basilejských pravidel a požadavků NSFR na trh se zlatem. Tak třeba Macleod z Goldmoney očekává, že banky budou odrazeny od obchodů s forwardovými kontrakty na zlato v Londýně a s futures kontrakty na burze Comex.
„To může vést k větší volatilitě cen a někteří klienti bank, kteří měli nealokované účty na zlato a stříbro, se budou snažit udržet svou expozici nákupem fyzických slitků,“ řekl.
Tyto nové změny, jak uvedl, navíc přicházejí v době zrychlené měnové inflace. „Je velmi pravděpodobné, že kombinace těchto dvou faktorů povede ke zvýšení ceny zlata,“ sdělil Macleod. O kolik záleží podle něj na tom, jak moc oslabí dolar z hlediska své kupní síly.
Uvěřím tomu, až to uvidím
Ross Norman, výkonný ředitel společnosti Metals Daily, se však domnívá, že „nová pravidla nebudou mít žádný významný vliv na ceny zlata, ale pouze na náklady na obchodování na těchto trzích“.
Zdá se však, že nejlépe to vysvětlil šéfredaktor Gold Newsletteru Lundin: „Škála názorů na tuto záležitost sahá od ‚žádného vlivu‘ na jedné straně až po ‚absolutní chaos‘ na straně druhé, včetně postoje ‚uvěřím tomu, až to uvidím‘.“ Implementace pravidel Basel III byla podle něj již tolikrát odložena, že stále přetrvávají pochybnosti, zda k ní skutečně dojde.
(luk)
PSALI JSME: Zakrývá basilejská banka BIS „zlaté intervence“ centrálních bank?
PSALI JSME: Přichází třetí Basilej. Banky už zlato zřejmě nakoupily
