Výkonný ředitel operací s drahými kovy v Uralsib Bank Andrej Vasilijev potvrdil, že došlo k přerušení dodávek v důsledku omezené kapacity rafinerií na výrobu a také rostoucí poptávky veřejnosti po zlatých slitcích.
Zmínil také, že zatímco se rafinerie dosud soustředily na produkci velkých zlatých cihel a jejich velkoobchodní prodeje, nejsou schopny se rychle přizpůsobit měnícím se požadavkům domácího trhu.
Běžní lidé dnes chtějí hlavně malé gramáže zlata. Výroba malých zlatých slitků je však podle odborníků nákladnější.
PSALI JSME: Rusové si „díky“ invazi na Ukrajinu mohou kupovat zlato bez DPH
Jevgenij Safonov z Promsvjazbank jordánskému webu MenaFN potvrdil, že výroba jednoho ingotu o velkoobchodní hmotnosti 12 kilogramů je zásadně levnější, než výroba malých slitků v celkové stejné váze.
V březnu, kdy ruská vláda zastavila nákupy zlata centrální banky, zároveň zrušila dvacetiprocentní daň z přidané hodnoty na nákupy zlata soukromými osobami. Podpořila tak na jedné straně drobné investory, kteří spěchali uložit své finanční prostředky kvůli západním sankcím do zlata, tak i těžaře a zpracovatele zlata, kterým sankce zásadně snížily možnost uplatnit svou produkci na světovém trhu.
V červnu pak byla ještě odstraněna třináctiprocentní daň z výnosů prodeje zlatých slitků. To vedlo k dalšímu zvýšení poptávky, kterou nyní ruské komerční banky nejsou schopny uspokojit.
PSALI JSME: Domácnosti mají přednost. Ruská centrální banka pozastavila nákupy zlata od tamních bank
(rek)
