Zlato (oz) / USD
2 327,55
0,01 %
Jistota ve vlastních rukou
0

Neviditelné zlato

Jihoafrická pánev Witwatersrand Basin může ještě obsahovat zlato v hodnotě 24 miliard dolarů, píše britský vědecký web IFLScience. Zimbabwský metalurg Steve Chingwaru zveřejnil studii, která zjistila, že šest miliard tun těžebního odpadu v okolí dolů může obsahovat až 460 tun tzv. neviditelného zlata.

Zlato vždy nevypadá jako třpytivý nuget. Někdy je drahý kov uzavřen v jiných minerálech, a proto jej není vidět. A proto neviditelné zlato. Ilustrační foto: Rob Lavinsky, iRocks.com – CC-BY-SA-3.0, CC BY-SA 3.0, https://commons.wikimedia.org/w/index.php?curid=10442671

Zlato totiž nevypadá vždy jako třpytivý nuget. Někdy je drahý kov uzavřen v jiných minerálech, a proto jej není vidět. A proto neviditelné zlato.

Ještě na konci 19. století byla pánev Witwatersrand místem největší zlaté horečky na jinu Afriky. Těžba zlata v tomto regionu byla tak veliká, že vedla k založení Johannesburgu. Někteří odborníci odhadují, že až 40 procent světového zlata bylo vytěženo právě ve Witwatersrandu. A také tam zůstalo neuvěřitelné množství těžebního odpadu, jak u nás říkáme – hlušiny.

„Kvůli nízkému obsahu zlata ho z hlušiny nikdo netěžil, ale nyní, když těžba vyčerpala většinu bohatých koncentrací zlata a je nemožné ho dál těžit, protože některé doly již dosáhly hloubky čtyř kilometrů, bude hledání zlata ve zdrojích s nízkou koncentrací zlata stále atraktivnější,“ uvádí Steve Chingwaru.

„Z obvyklé klasické těžby se získává pouze 30 procent zlata, takže jsem se při svém výzkumu ptal, jak získat zbývajících 70 % a jak bezpečně oddělit pyrit, v němž se zlato skrývá,“ cituje vědce IFLScience. „Faktem je, že stávající metody byly nejen neúčinné, ale také nebezpečné pro životní prostředí.“

PSALI JSME: Jak hluboký je nejhlubší zlatý důl na světě?

Pyrit je sloučenina železa a síry. Když oxiduje, začne produkovat kyselinu sírovou, a když ta se dostane do podzemních vod, zvyšuje mobilitu dalších toxických prvků.

„Zpracováním pyritu odstraníte klíčovou příčinu zamořování dolů a navíc získáte možnost vytěžit další cenné vedlejší produkty jako je měď, kobalt a nikl. To sníží nebo dokonce odstraní znečištění těžkými kovy spojeného s ukládáním hlušiny,“ vysvětluje vědec.

Studie navíc ukázala, že odkaliště u Johannesburgu nyní obsahují zlato v hodnotě přibližně 24 miliard dolarů. Jedinou otázkou je, zda navrhovaný způsob těžby bude dostatečně levný, aby vytvořil zisk. Chingwaru mluvil s několika lidmi z jihoafrického těžebního byznysu, kteří si myslí, že by projekt mohl být ekonomicky životaschopný – a potenciálně i vydělat hodně peněz.

„Všichni mi řekli, že ano, že taková těžba zlata by byla drahá, ale přesto by mohla generovat slušný zisk. Zvláště pokud cena zlata zůstane tam, kde je.“

PSALI JSME: Jihoafrické doly ztrácejí zlatý lesk

(rek)

Další z kategorie Zlato