Zlato (oz) / USD
1 209,46
0,17 %
Zlato (oz) / CZK
26 228,05
0,10 %
EUR / USD
1,18
0,04 %
USD / CZK
21,69
0,07 %
Zlato
Mráčky nad rezervami v dolarech

Podíl devizových rezerv centrálních bank v dolarech se od chvíle, kdy byl prezidentem USA zvolen Donald Trump, snížil. Z velké části kvůli pohybům směnného kurzu, ale americký izolacionismus na globální scéně by proces mohl urychlit, míní komentátor agentury Reuters Jamie McGeever.

Globální rezervní měna musí mít čtyři základní atributy: velikost, stabilitu, bezpečnost a likviditu. Žádná jiná měna na světě nemá k zaškrtnutí všech kolonek blíž než dolar. Foto: iStock

Čím víc Trumpova administrativa prosazuje prezidentovo heslo „America first“ (Amerika především) obchodními a měnovými válkami a prohlubuje geopolitické trhliny, ze kterých mohou vypuknout skutečné války, tím víc zahraniční centrální banky snižují své expozice v americkém dolaru.

Některé země, jako je Írán, Rusko, Venezuela nebo Turecko se již zabývají způsoby, jak snížit svou závislost na dolaru. Částečně také proto, aby se vyhnuly omezením vycházejícím z amerických sankcí. Proto se postižené státy snaží využívání globální rezervní měny při svých obchodech omezit.

„Řečeno neomaleně, některé země mají obavu, že by Spojené státy mohly dolar coby globální rezervní měnu, využít jako hůl, kterou by je mohli bít,“ domnívá se komentátor Reuters.

Dolar jako globální měna

Globální rezervní měna musí mít čtyři základní atributy: velikost, stabilitu, bezpečnost a likviditu. Žádná jiná měna na světě nemá k zaškrtnutí všech kolonek blíž než dolar, a to už je světovou rezervní měnou víc než 50 let.

Podle Banky pro mezinárodní platby (Bank for International Settlements) probíhá v dolarech 88 procent všech devizových obchodů, zejména mezinárodně obchodovaných komodit, jako jsou ropa, kovy a zlato. Analytici odhadují, že víc než 80 procent ropných produktů je oceňováno v dolarech.

Vláda dolaru nemusí být věčná

„V dolaru denominovaný majetek, který bude na prodej, pokud budou USA pokračovat ve své izolacionistické cestě, se odhaduje na tři čtvrtě bilionu dolarů, ba i víc. A to jen u spojenců Washingtonu. Podíl celosvětových devizových rezerv v dolarových tržbách se v prvním čtvrtletí snížil na 62,48 procenta, což je nejmíň za čtyři roky,“ argumentuje McGeever.

Údaje amerického ministerstva financí z minulého týdne ukázaly, že Japonsko, druhý největší držitel amerických státních dluhopisů na světě, snížil v červnu jejich objem na 1,03 bilionu dolarů, což je nejnižší úroveň od roku 2011. „A to Japonsko, samozřejmě, není nepřítelem Spojených států, přestože vyhlídka na obchodní válku Washingtonu s některými spojenci nemůže být vyloučena.“

Čína, největší věřitel Spojených států, už v lednu spustila burzovní obchody s ropou v jüanech. „V těch by se jednou mohla určovat cena světové ropy Brent i lehké texaské ropy. Naftaři v Perském zálivu, kteří spojují své měny s dolarem, pak budou, pokud budou fakturovat v jiných měnách, čelit riziku směnného kurzu,“ dodává expert Reuters.

Centrální banky se dolarů nezbaví

Profesor ekonomie na Kalifornské univerzitě v Berkeley a uznávaný expert na centrální banky i mezinárodní rezervy Barry Eichengreen načrtává scénář, podle něhož by dlouhotrvající pokles dolaru mohl roztřepit diplomatické i vojenské vazby mezi Spojenými státy a spojenci. Eichengreen odhaduje, že ztráta tzv. „bezpečnosti dolaru“ by mohla mít za následek snížení dolarového podílu na rezervách států závislých na USA o 30 procentních bodů.

K velkým změnám ve skladbě devizových rezerv centrálních bank určitě nedojde rychle. Ve světě centrálních bankéřů to tak prostě chodí. „Přesto existují důvody domnívat se, že dlouhá vláda dolaru jako globálního krále devizových rezerv, může být nyní mnohem zranitelnější, než tomu bylo po celá desetiletí,“ uzavírá McGeever svůj komentář.

(rek)