„V Bank of England jde o mnohem víc, než o stanovování úrokových sazeb. Hluboko v útrobách londýnské ulice Threadneedle se nacházejí trezory se zlatem. Zlato jako uchovatel hodnoty pro vlády států zůstává klíčovým rezervním aktivem,“ tvrdí Brummer. Banka je proto kvůli své bohaté světové, či spíše koloniální, historií a britským právním řádem považována za „dobré místo pro ukládání aktiv“.
Kdo vlastní zlato v trezorech, je, jak připomíná, přísně střeženým tajemstvím, ale je známo, že banka má v úschově zlaté rezervy až 30 rozvíjejících se ekonomik a vyspělých zemí. Mezi ty, které mají obzvláště velké zásoby, patří tzv. Stány, tedy asijské republiky, které byly kdysi součástí Sovětského svazu.
PSALI JSME: Kazachstán už má víc zlata než Británie
Například Kazachstán, který má podle nejnovějších údajů Světové rady pro zlato (World Gold Council, WGC) 403 tuny zlata, nebo Uzbekistán s 375 tunami. Každá z těchto zemí má přitom ve svých zlatých rezervách více zlata, než kolik drží sama „Stará dáma“. Ta má totiž aktuálně „jen“ 310 tun žlutého kovu, což ji v žebříčku WGC největších držitelů zlata řadí na devatenáctou příčku.
Více než poloviny svých někdejších zlatých rezerv ve výši 395 tun se banka zbavovala od roku 1999. Když v květnu toho roku oznámila svůj záměr, cena zlata klesla na 23leté minimum – na 252 dolarů za troyskou unci. Faktem ovšem je, že v té době nebyl mezi investory ani centrálními bankami o „žlutý kov“ valný zájem, protože právě probíhala horečka na akciových trzích.
PSALI JSME: Polsko převezlo část svých zlatých rezerv z Británie
(luk)
