Zlato (oz) / USD
1 818,77
0,06 %
Zlato (oz) / CZK
38 945,26
0,19 %
EUR / USD
1,14
0,07 %
USD / CZK
21,41
0,25 %
Zlato
Kolik zlata je na světě?

To se poměrně dobře počítá, protože zlato je nezničitelné. To znamená, že prakticky všechno zlato na světě, které bylo kdy vytěženo, v té či oné formě stále reálně existuje. Část se proměnila ve šperky, část leží v trezorech ať už centrálních bank nebo privátních majitelů. Takže kolik zlata jsme vytěžili a kolik z něj zbylo pod zemí?

Prakticky všechno zlato na světě, které bylo kdy vytěženo, v té či oné formě stále reálně existuje. Ilustrační foto: iStock

Podle Kalo Gold se odhaduje, že těžaři historicky vytěžili celkem 201 296 tun zlata a další 53-54 tisíce identifikovaných tun zatím zůstávají pod zemí. Při současné globální roční těžbě kolem 3300 tun k tomuto číslu přibývají necelá dvě procenta za rok. Pokud by bylo všechno vytěžené zlato naskládáno na sebe, výsledná krychle by měřila pouze 22 metrů na každé straně, což jsou rozměry zhruba dvou tenisových kurtů vedle sebe. Další doklad, o jak vzácný kov jde.

Profesor mezinárodních financí a komodit Brian Lucey z americké Trinity Business School ve svých přednáškách říká: „Pokud byste se ocitli na tenisovém stadionu, jako je například Wimbledon, viděli byste, že se veškeré zlato světa se tam pohodlně vejde.“ A to by byl zřejmě poslední den Wimbledonu. Do země by se propadlo zhruba 12,5 bilionu dolarů.

Téměř polovina veškerého vytěženého zlata existuje ve formě šperků, na čemž mají klíčovou zásluhu hlavně Indie a Čína, což jsou největší trhy zlatých šperků na planetě. V roce 2020 víc než 50 procent celosvětové poptávky po špercích ze zlata pocházelo právě z těchto dvou nejlidnatějších zemí světa.

PSALI JSME: Všechno nalezené roztavené zlato by naplnilo až tři olympijské plavecké stadiony

V konkrétních číslech je ve špercích 93 253 tun zlata, tedy 46 procent veškerého zlata v celkové hodnotě 5,8 bilionu dolarů. Soukromé investice Kalo Gold vypočítala na 44 384 tun (22 %) v hodnotě 2,8 bilionu dolarů. Oficiální podíly centrálních bank činí 34 211 tun zlata, tedy jen asi 17 procent v hodnotě 2,1 bilionu dolarů. Skoro čtvrtinu z toho drží americká rezervní banka (8133 tun).

Investoři po celém světě nakupují zlato kvůli jeho základní vlastnosti udržet hodnotu i přes vysoké inflační tlaky, což se často označuje jako útěk do bezpečí. V důsledku toho jsou zlaté investice jedním z nejčastějších způsobů využití zlata s víc než 44 tisíci tunami v podobě zlatých cihel, slitků nebo mincí.

Mezi největší držitele zlata patří vedle investorů centrální banky. I přesto, že hodnota zlata v jejich trezorech do značné míry závisí na nabídce a poptávce, často používají zlato k diverzifikaci svých aktiv a jako zajištění proti znehodnocení měny. Často i jako páky k zajištění poskytnutých úvěrů. Zlato v držení centrálních bank tvoří téměř jednu pětinu veškerého vytěženého zlata.

PSALI JSME: Proč centrální banky nakupují zlato

Široce vyhledávaný drahý kov má také různé průmyslové využití: V elektronice, stomatologii i v kosmickém výzkumu. Odhaduje se například, že typický iPhone obsahuje asi 0,034 gramu zlata. Průmyslové využití tohoto kovu představuje 29 448 tun nebo zhruba 15 procent veškerého zlata.

Podzemní zlaté rezervy

Podle posledních aktuálních dat z roku 2020 by měl svět mít v identifikovaných rezervách 53 tisíc tun zlata. Nejvíc dosud objeveného, ale nevytěženého zlata má s 9800 prokázanými tunami Austrálie, což je kolem 19 procent všech známých zásob. Rusko se chystá vykutat 7500 tun, USA 3000 tun, JAR a Peru 2700 tun. V těchto pěti zemích by tedy měla ležet bezmála polovina veškerých dosud objevených zlatých ložisek. Na zbytek světa připadá asi 27 100 tun.

Podle jiných zdrojů má ale mít druhé největší zásoby zlata ve výši 6600 tun Jižní Afrika. Těžba tam však klesá kvůli nízké rentabilitě a je tedy otázka, zda je vůbec možné se tam ke zlatu dostat. JAR proto dnes těží okolo 130 tun zlata – stejně jako například Ghana.

PSALI JSME: Číně už mnoho zlata nezbývá

Ruská roční produkce se pohybuje kolem 300 tun, rezervy se podle technologického magazínu Engineer Live odhadují níž na 5300 tun. Největší producent zlata Čína se 368 tunami zlata loňské produkce by měl mít v podzemí asi už jen dva tisíce tun. Co bude za pět let s čínskou těžbou, je ve hvězdách.

Ať má pravdu ten či onen zdroj, vzhledem k množství zásob není žádným překvapením, že Austrálie, Rusko, USA a Peru budou dál patřit mezi největší světové producenty zlata, ačkoli Čína v roce 2020 vytěžila ze všech nejvíc. Identifikované zásoby zlata poskytují reálnou představu o tom, kde se v budoucnu bude těžit nejvíc.

V roce 2020 těžaři celosvětově vyprodukovali něco málo přes 3000 tun zlata a při tomto tempu by zlato z podzemí vystačilo bez nových objevů necelých 18 let. To je svým způsobem uklidňující pro ty, kteří zlato mají nebo se chystají si ho pořídit.

I přes rostoucí obavy z růstu peněžní zásoby a návazné inflace dokáže zlato nejen udržovat svou hodnotu a vytvářet bezpečné přístavy pro investory v dobách neklidu, ale zároveň si pojišťuje schopnost dlouhodobě uchovávat bohatství. Tím spíš, že nově objevovaných ložisek je čím dál míň.

PSALI JSME: Zásoby zlata se tenčí

(rek)