Až do roku 2018 byly maďarské zlaté rezervy velmi nízké – kolem tří tun. Pak se ale Maďarská centrální banka (MNB) rozhodla zlaté rezervy rapidně zvýšit a skutečně na začátku roku 2021 už měla 94,45 tuny zlata, jež drží dodnes. Maďarsko tak čelí mezinárodním krizím s nezanedbatelnými zlatými rezervami a růst ceny zlata po roce 2020 rezervy MNB jen posílil.
„Hlavním rizikem spojeným se zlatem je jeho volatilita i skutečnost, že výnos se může mnoho let pohybovat kolem nuly, a to kvůli nákladům na skladování v mezinárodních depozitech. Cena zlata však po krizi v roce 2009 prudce vzrostla a v roce 2020 opět.
Tehdy tlačil cenu nahoru nedostatek zlata kvůli problémům na straně nabídky, protože těžbu brzdila pandemie,“ píše web Hungary Today. Další krize následovala po vpádu ruských lupičů na Ukrajinu. „Ve srovnání s rokem 2002 je dnes světová cena zlata sedmkrát vyšší.“
PSALI JSME: S nákupy zlata začalo i Maďarsko
Po pádu komunismu se zlaté rezervy MNB snížily ze 46 tun v roce 1992 na 3,1 tuny v roce 2010, a to se nezměnilo až do roku 2018. MNB se tehdy poprvé rozhodla desetinásobně zvýšit rezervy z 3,1 na 31,5 tuny. Postupně pak dokupovala zlato až do roku 2021, kdy se zlatý poklad Maďarska ustálil na 94,5 tuny.
V mezinárodním žebříčku podle zlatých rezerv je Maďarsko na 38. místě. Z postkomunistických zemí má víc zlata jen Polsko (228,7 tuny) a Rumunsko (103,6 tuny). „Obě země jsou však lidnatější. Vyplatí se proto podívat na množství zlata na hlavu. V tomto žebříčku jsme s 9,7 gramu na obyvatele lídrem regionu a 24. na světě,“ chlubí se Hungary Today.
Globálně má nejvyšší zásoby zlata na hlavu se 119,5 gramu Švýcarsko. V Česku je to pouhých 1,6 gramu, ale guvernér České národní banky Aleš Michl má podobný plán jako Maďaři. Sto tun zlata v rezervách by považoval za optimální.
PSALI JSME: Maďarsko potají ztrojnásobilo své zlaté rezervy
(rek)
