V době všeobecné nejistoty se lidé často uchylují ke konzervativnímu způsobu zachování bohatství ve formě nákupů zlata a ti ještě konzervativnější se smiřují s minimalizací ztrát ve formě spořicích vkladů.
Podle statistik prvního čtvrtletí se ke zlatu neuchylují jen centrální banky, ale i běžní lidé, protože podle výzkumu Singapurské asociace vzácných kovů trendy poptávky po zlatě významně proměnily. Kromě masivních nákupů zlata centrálními bankami bylo zásadním aspektem srovnání postojů profesionálních a drobných investorů ke zlatu.
„V inflačním prostředí drobní investoři obecně považují zlato za zajištění, zatímco profesionálové se zaměřují spíše na řízení inflačních rizik. Skutečnost, že reálné úrokové sazby jsou záporné, se profesionálním investorům zdají méně důležité než rostoucí nominální sazby.
PSALI JSME: Na zlatu se nedá zchudnout
To není v žádném případě novinka. U produktů obchodovaných na burzách došlo k poklesu, ale to bylo vyváženo sníženou tonáží u šperků a rostoucí poptávkou po mincích a investičních slitcích.“
Čtvrtletní poptávka po mincích a cihlách ve druhé polovině minulého roku přesto prudce vzrostla, v průměru na 338 tun za čtvrtletí oproti průměru 217 tun v letech 2019 až 2021. Roční poptávka po zlatě se zvýšila o 18 procent na 4 741 tun bez londýnského mimoburzovního trhu, uvedl ve zprávě World Gold Council.
Těžba zlata loni dosáhla čtyřletého maxima 3 612 tun. Z toho 1 136 tun skoupily centrální banky a 1 107 tun investoři do fyzického zlata opět bez započtení londýnského trhu, kde se zásadně mění majitelé zlata, ale ne jeho množství.
PSALI JSME: Median: Češi se nejčastěji chrání před inflací investicemi do zlata
(rek)
