V březnu 2023 držela Indie ve svých sejfech přibližně 37 procent zlatých rezerv. Nyní je to 77 procent. Podle The Economic Times je jedním z klíčových faktorů, které vedou k repatriaci zlata, využívání dolaru a zlata jako zbraně.
Konkrétně v podobě sankcí uvalených na Rusko po přepadení Ukrajiny a zmrazení afghánských rezerv. „Tyto epizody, do kterých se zapojily i země G7, změnily způsob, jakým centrální banky uvažují o úschově zlata,“ píše indický deník.
PSALI JSME: Indie urychluje repatriaci zlata
Indie není jedinou zemí, která se obává zneužití devizových rezerv jako zbraně i dopadů špatného fiskálního hospodaření USA na dolar. Trend repatriace zlata začal dlouho předtím, než Západ uvalil sankce na Rusko.
V roce 2015 Austrálie repatriovala polovinu svých rezerv. V roce 2019 Polsko přestěhovalo domů 100 tun zlata. Maďarsko a Rumunsko ve stejnou dobu také repatriovaly část svých zlatých rezerv. Německo už má doma zhruba polovinu svého zlata. Nizozemsko a Belgie se o to údajně také snaží.
PSALI JSME: Nizozemsko přestěhovalo desítky tun zlata do nových sejfů
Česká republika nic podobného v plánu nemá. Představuje opačný konec spektra a upřednostňuje efektivitu před relokací. Jan Kubíček z České národní banky to pro New York Times (NYT) potvrdil: „Používáním trezorů Bank of England šetříme peníze na transakčních nákladech.“
Celá desetiletí se globální zlatý systém spoléhal na trezory v Londýně a New Yorku. Federální rezervní banka New Yorku podle NYT uchovává přes 500 tisíc velkoobchodních zlatých cihel (o váze 12,5 kg – pozn. red.) a Bank of England přibližně 430 tisíc pro víc než 60 centrálních bank. Systém funguje, protože je rychlý, likvidní a historicky důvěryhodný. Svět po roce 2022 však tuto logiku zkomplikoval.
PSALI JSME: Přestěhují země s největšími rezervami zlata své poklady domů?
(rek)
