Zlato (oz) / USD
---
--- %
Zlato (oz) / CZK
---
--- %
EUR / USD
---
--- %
USD / CZK
---
--- %
Zlato
Hlavní podezření padá na Čínu

Obvykle jen suchá zpráva otřásla tento týden trhy se zlatem. Ukázalo se, že ve třetím čtvrtletí došlo k masivnímu nákupu zlata centrálními bankami, ale zatím nebyl identifikován stát, který za tím stojí.

Od roku 2019 až do dneška Čína neohlásila žádnou změnu ve svém zlatém pokladu, což podnítilo spekulace, že by právě ona mohla být oním tajemným kupcem. Ilustrační foto: iStock

Psali jsme o tom včera. Centrální banky nakoupily ve třetím čtvrtletí 399 tun vzácného kovu, což je téměř dvojnásobek dosavadního rekordu. Avšak jen necelá čtvrtina zlata putovala do veřejně identifikovaných institucí, což podnítilo spekulace o záhadném kupci.

Většina centrálních bank sice informuje Mezinárodní měnový fond (MMF), když doplňuje zlatem svou devizovou pokladnu, ale ne dělají to všechny. Málo zemí má ale kapacitu na to, aby za pouhé čtvrtletí provedlo tak obrovské nákupy.

Podle agentury Bloomberg tato nákupní horečka dokonce zmírnila pokles ceny zlata způsobený investičním výprodejem, když americká centrální banka zvýšila úrokové sazby.

Světová rada pro zlato (World Gold Council, WGC, pozn. aut.), lobbistická organizace těžařů zlata, používá k vytváření svých odhadů o zlatých zásobách jednotlivých zemí data MMF a poradenské společnosti Metals Focus.

PSALI JSME: Neznámí kupci rekordního množství zlata

Ta zase pracuje na kombinaci veřejných údajů, obchodní statistiky a vlastního výzkumu, aby získala údaje o poptávce z různých sektorů trhu se zlatem. I když je obtížné identifikovat na trhu, kdo provedl tak obrovský nákup zlata, je pouze několik centrálních bank, které na takové nákupy mají sílu. Hlavní podezření pak přirozeně padá na Čínu.

Světová ekonomika č. 2 jen zřídka zveřejňuje, kolik zlata její centrální banka uchovává. V roce 2015 banka zveřejnila téměř 600tunový skok ve svých zásobách drahých kovů, což po šesti letech mlčení šokovalo trh.

Od roku 2019 do dneška Čína neohlásila žádnou změnu ve svém zlatém pokladu o váze 1 948 tun, což podnítilo spekulace, že by právě ona mohla být oním tajemným kupcem. Obchodní data ukazují, že země importuje obrovské množství zlata. Letos už dovezla 902 tun zlata a dalších 270 tun zlata vytěžila. Podle dat čínské celní správy a WGC se však v zemi prodalo jen 601 tun zlata.

PSALI JSME: Čína má zřejmě násobně více zlata, než Spojené státy

Taková meziroční disproporce mezi nabídkou a poptávkou byla naposledy k vidění v letech 2017 a 2018. Tehdy se také konspirační teorie o čínských nákupech zlata mimo centrální banku začaly rozvíjet. V covidových letech byly dovozy nižší než poptávka, ale letos se karta znovu obrátila. A to vyvolalo nové otazníky.

Podezření však dopadá i na exportéry ropy z Perského zálivu. Saúdská Arábie, Spojené arabské emiráty a Kuvajt si jako málokteré státy světa díky energetické krizi vedly letos tak dobře. Všechny tři země sklidily neočekávané zisky a některé z nich přesouvaly hotovost do zahraničních aktiv prostřednictvím státních investičních fondů.

Možná do zlata, aby se diverzifikovaly. Saúdská Arábie sice má největší zlatý poklad v arabském světě, ale od roku 2010 nehlásila žádnou změnu. Tehdy nečekaná „změna v účetní evidenci“ vedla ke zdvojnásobení zlatých rezerv na 323 tun, což nejsou, podobně jako u Číny, ani čtyři procenta veškerých devizových rezerv.

PSALI JSME: I Střední východ se zajišťuje zlatem

(rek)