S ohromujícími 9000 tunami zlata, jež vlastní německé obyvatelstvo, z nichž 55 procent je ve formě fyzických zlatých slitků a mincí a zbytek ve špercích, jsou němečtí občané příkladnými investory do žlutého kovu.
Nákupní horečku vyvolala skutečnost, že od 1. ledna začala platit nová vnitrostátní legislativa, která dramaticky snížila limit anonymního nákupu drahých kovů z deseti na dva tisíce eur.
„Když německá vláda omezila takové základní právo, jako je anonymní nákup zlata a jiných drahých kovů, rozhodli se němečtí občané udělat to, co by za daných okolností udělal jakýkoli racionální ekonomický subjekt – koupit před 1. lednem tolik zlata, kolik jen půjde,“ konstatoval např. blogerský web ZeroHedge.
Vyprodáno
„Velcí obchodníci se zlatem, jako jsou Pro Aurum a Degussa mají doslova prázdné police,“ řekl tehdy Raphael Scherer, ředitel společnosti Degussa Edelmetalle. Stejně jako Degussa jeden z největších obchodníků se zlatem v Evropě, dopadla i Pro Aurum: „V současné době máme trojnásobek objemu normálních objednávek online i v pobočkách,“ uvedl Robert Hartmann z Pro Aurum.
Kerstin Botschek, ředitel pobočky Degussy v Kolíně nad Rýnem, řekl 23. prosince novinám Die Welt: „Legislativní změna vytváří fronty před obchody se zlatem, ačkoli 98,5 procenta zákazníků chce zlato za méně než deset tisíc eur. Jen málo ale kupuje šperky.“
Podobná situace byla v Pro Aurum v Mnichově, která to napsala na svých webových stránkách:„Mnoho zaměstnanců nemůže uvěřit svým očím … řada zákazníků sahá až k chodníku před budovou. V mrazivém počasí lidé vytrvale kupují fyzické drahé kovy. Berou všechno, co je k dispozici, ale sortiment se každým dnem zmenšuje, protože poptávka je prostě ohromující.“
Pozadí
Evropská unie pravidelně vydává právní směrnice týkající se všech témat. Tyto směrnice, ačkoli se od nich vyžaduje, aby se odrazily ve vnitrostátním právu členských států, nediktují, jak to mají udělat, a tak členské státy mají volnost v tom, jak směrnice ve svých vnitrostátních právních předpisech uplatní.
Jednou ze směrnic je opatření EU proti praní špinavých peněz, které chrání finanční systém a brání financováním terorismu. Směrnice byla zveřejněna v roce 2018 a členské státy EU ji pak musely do 10. ledna 2020 zanést do vnitrostátních právních předpisů. Německo přijalo tento zákon 29. listopadu a platit začal 1. ledna 2020.
Německá vláda ve svých právních předpisech ale zašla mnohem dál, než směrnice EU. Konkrétně, pokud jde o transakce s drahými kovy.
Příští cíl
Je důležité poznamenat, že prahová hodnota 10 tisíc eur pro anonymní transakce s drahými kovy v Německu existovala až od roku 2017. Před tím to bylo 15 tisíc eur. Snížení proběhlo z německé iniciativy a údajně tak reagovalo na směrnici EU proti praní peněz a financování terorismu z roku 2015. I když směrnice nehovořila o drahých kovech, německá legislativa z roku 2017 zařadila do seznamu „zboží vysoké hodnoty“ zlato, stříbro, platinu, drahokamy, šperky a hodinky.
Snížená prahová hodnota na dva tisíce eur nyní znamená, že v Německu nelze provést anonymně ani nákup 50gramového zlatého odlitku, nemluvě o 100 a 200gramových, které jsou u německého zlata velmi oblíbené.
A to německá vláda loni v září při komentování návrhu zákona zvažovala, aby byl limit snížen na tisíc eur, přičemž uvedla, že sice jde o krok správným směrem, v praxi však neúčinný, protože hotovostní platby za obvyklou velikost obchodu v hodnotě jedné unce (tehdy něco přes 1000 eur) lze stále rozdělit na dvě anonymní faktury.
Nakonec se vláda rozhodla počkat, jak se osvědčí snížení prahu z deseti na dva tisíce eur. Kdyby však snížila limit anonymity na tisíc eur, nemohli by si už Němci koupit ani unci zlata bez poskytnutí identifikace.
(rek)
