Za bod zlomu se dá považovat nominace Scotta Bessenta na Trumpova ministra financí. „Bessent je považován za fiskálního jestřába, takže jeho volba může zmírnit federální deficit a obavy z exekuce ohledně plánů nastupujícího prezidenta,“ uvedla největší švýcarská banka UBS.
„Naděje na prosincové snížení úrokových sazeb v USA proto klesají. Peněžní trhy tomu dávají už jen 56% šanci oproti 62 procentům minulý týden.“
Podle názoru analytiků UBS se dala volatilita zlata očekávat, když signály o inflaci, úrokových sazbách, geopolitice a nadcházející obchodní politice USA jsou stejně volatilní.
PSALI JSME: Úvaha o zlatě aneb Vyčkávání na bod zlomu
„Prostor pro další zisky vidíme v ceně zlata 2 900 dolarů za unci do konce roku 2025. Zlato podle nás stále zůstává užitečným zajištěním proti geopolitickému napětí a fiskálním obavám.“
Týdenní data marketingové organizace World Gold Council (WGC, Světová rada pro zlato, pozn. red.) k 25. listopadu potvrdila to, co tvrdí banka Barchart. Švýcarsko skutečně bylo zemí s největším odlivem investic do zlata v objemu 3,9 tuny následované Velkou Británií s 3,2 tuny. Vše ale vyvážil růst investic do zlatých fondů v USA, kde za týden stouply o 10,5 tuny, zřejmě díky poklesu ceny.
„Fyzickým zlatem zajištěné fondy obchodované na burze jsou důležitým zdrojem poptávky po zlatě. Využívají je institucionální i individuální investoři hlavně jako součást dobře diverzifikovaných investičních strategií,“ dodává WGC ve svém reportu. Aktuálně je v těchto fondech 3 210,7 tuny zlata v hodnotě 278,4 miliardy dolarů. Dohromady to pomyslně tvoří třetí největší zlatý poklad na světě.
PSALI JSME: Ani drahý dolar nedokáže zastavit růst ceny zlata
(rek)
