Zlato (oz) / USD
1 475,71
0,40 %
Zlato (oz) / CZK
33 838,46
0,35 %
EUR / USD
1,11
0,11 %
USD / CZK
22,93
0,05 %
Zlato
Další hlas pro pěticifernou cenu zlata

V příštích 30 letech dojde k posunu nabídky a poptávky ve prospěch zlata a jeho cena se do roku 2049 zvýší na víc než 25 000 dolarů za unci pokud použijeme historické průměrné míry růstu, tvrdí Pierre Lassonde, šéf kanadské licenční společnosti pro těžbu kovů a ropy Franco-Nevada.

Frank Holmes tvrdí, že primárními hnacími silami poptávky po fyzickém zlatě jsou láska a strach. Foto: iStock

Připojil se tím k Frankovi Holmesovi, generálnímu řediteli US Global Investors spravujícímu 564 milionů dolarů, který prohlásil, že v časovém horizontu pěti let mohou ceny zlata vyrůst kamkoli mezi 2500 až 10 000 dolarů za unci.

„Dnes jsme na poměru indexu Dow Jones ku zlatu 22:1. Takže když se podívám na následujících pět let s průměrným poměrem od dvou do sedmi, kde by byl poměr jeden ku jedné? To je dnes 25 až 27 tisíc dolarů. A takový poměr už tu při maximální ceně zlata byl.

A jak by to vypadalo při poměru dva ku jedné? To je 12 500 dolarů. A pět ku jedné? To je 5000 dolarů,“ vypočítává Lassonde. Z tohoto pohledu nejsou čísla tak šílená, jak by se na první pohled zdálo. 

Banky změnily čtvrtinu trhu

Růst ceny zlata podporují tři základní změny sentimentu: dlouhodobé nákupy vzácného kovu centrálními bankami, rostoucí popularita zlata na burzách a posun fyzické poptávky ze západu na východ.

„Od roku 1989 se centrální banky po celém světě změnily z čistých prodejců zlata na čisté kupce zlata. Centrální banky přešly z prodejů víc než 400 tun zlata ročně na nákupy přes 600 tun zlata ročně. Pokud to sečtete, je to tisíc tun zlata ze čtyř tisíc tun na trhu. To je obrovské množství. Má to obrovský dopad na trh,“ řekl Lassonde, jehož Franco-Nevada vykázala loni tržby 653 milionů dolarů se ziskem 139 milionů.

Dodal ještě, že složení zúčastněných centrálních bank se změnilo z převážně západoevropských centrálních bank na konci 80. let na nynější centrální banky z rozvíjejících se ekonomik, jako jsou Čína a Rusko. „Když nakupují centrální banky, chcete s nimi také nakupovat,“ poznamenal Lassonde.

Také fondy akumulují zlato

Množství zlata v burzovních zlatých fondech (ETF) podle údajů Světové rady pro zlato stouplo z nuly v roce 2003 na víc než 2500 tun v roce 2019. K tomu Lassonde poznamenal, že investoři, zejména v Evropě, dávají přednost ETF s podporou zlata, které poskytují pozitivní návratnost oproti jiným bezpečným aktivům v Evropě, jako jsou státní dluhopisy, které právě teď mají zápornou sazbu.

Pokud jde o poptávku po fyzickém zlatě, Lassonde zdůraznil, že primárním spotřebitelem drahých kovů již nejsou západní země, nýbrž Čína a Indie. „Čína a Indie v roce 1989 představovaly 10 procent celkové poptávky po zlatě. Podívejte se na to dnes: 53 procent! Více než polovina zlata dnes jde do dvou zemí, Indie a Číny.“

Láska a strach

Frank Holmes přidává obchodům se zlatem další rozměr. Tvrdí, že primárními hnacími silami poptávky po fyzickém zlatě jsou láska a strach: „Obchod s láskou se týká poptávky po zlatých špercích.“ Podle Holmese je 60 procent celosvětové poptávky po zlatě způsobeno „láskou“. „Indické ženy nosí šestkrát víc zlata, než je uloženo ve Fort Knoxu (převážná část zlatého pokladu USA).

Druhý faktor, obchod se strachem, se týká nerovnováhy mezi fiskální a měnovou politikou. „Čím větší je tato nerovnováha, tím lepší je cena zlata, míní Holmes. „Mezi fiskální politikou a měnovou politikou existuje velká nerovnováha a svět ji využívá ke stimulaci ekonomiky,“ konstatuje Holmes, jemuž investice do zlata v prvním pololetí přinesly v rámci US Global Investors nejvyšší zisk.

(rek)