A byla to opět Čína, jejíž Státní správa deviz už v neděli 7. května oznámila dubnový nákup 8,09 tuny zlata. Celkové zásoby tak navýšila na 2 076 tun. Za posledních pět měsíců se čínský zlatý poklad zvětšil o přibližně 120 tun vzácného kovu.
„Nenasytný apetit po zlatě pomohl cenám dosáhnout rekordních maxim, protože trhy se obávají zpomalení americké ekonomiky a přetrvávajícího úvěrového stresu. Geopolitická rizika plynoucí ze stále křehčích čínsko-amerických vztahů také přispívají k větší přitažlivosti drahých kovů,“ doplnil singapurský Business Times.
Nákupní horečka v Číně, která začala loni v listopadu, vypukla po tříleté odmlce zahájené v září 2019. Předtím čínská centrální banka nakupovala zlato deset měsíců v řadě. Předchozí vlna nákupů zlata přišla rovněž po tříleté pauze a skončila na konci roku 2016.
PSALI JSME: Čína skoupila nejvíc zlata od roku 2018
Mezitím čínské devizové rezervy ke konci dubna vzrostly na 3,2 bilionu amerických dolarů. Když se sečtou aktiva Číny a Hongkongu jsou to téměř čtyři biliony dolarů. Čína tak má skoro trojnásobně víc rezerv než druhé nejbohatší Japonsko nebo třetí Švýcarsko.
Devizové rezervy Spojených států, které jsou většinou v eurech a jenech, činí podle dubnové informace ministerstva financí 246,5 miliardy dolarů. Samotné zlaté rezervy jsou účetně oceněny na 11 miliard, ale skutečná tržní hodnota zlata činí přibližně 545 miliard dolarů.
Devizové rezervy České národní banky činí 140,7 miliardy dolarů z poloviny v eurech. Zlato tvoří jen 0,4 procenta rezerv, tedy 856 milionů dolarů.
PSALI JSME: Čína pokračuje v hromadění zlata
(rek)
