„Prodej zlata na financování rozpočtového deficitu může pokračovat uprostřed prudkého nárůstu vládních výdajů ve srovnání s rozpočtovými cíli. Takový prodej zlata z rezerv centrální banky je zcela v souladu s tím, co dělají ostatní centrální banky, zejména v rozvojových zemích,“ cituje agentura Reuters Natalii Milčakovovou, analytičku společnosti Freedom Finance Global.
Rusko si své zlaté rezervy vybudovalo především v letech 2002 až 2025, kdy nakoupilo přes 1 900 tun zlata. Většina těchto nákupů proběhla mezi lety 2008 a 2012 (něco přes 500 tun, pozn. aut.) a mezi lety 2014 a 2019 (přes 1 200 tun). Od roku 2020 činily průměrné nákupy zlata Ruskem 55,4 tuny ročně, konstatují The Moscow Times s odvoláním na data společnosti Finam.
PSALI JSME: Čína skupuje ruské zlato za stamiliony dolarů
Poslední zveřejněný údaj Světové rady pro zlato (WGC) uvádí, že loni v listopadu tvořilo ruský zlatý poklad 2 326,5 tuny vzácného kovu, zatímco čínský, šestý největší, vážil 2 305,4 tuny. Poslední údaj WGC hovoří o březnovém nákupu pěti tun zlata čínskou centrální bankou, což navýšilo rezervy Číny na 2 313 tun a posunulo zemi za USA, Německo, Itálii a Francii na páté místo světového žebříčku.
Tím Říše středu odsunula Rusko za sebe. „Mnoho centrálních bank nakupovalo zlato s úmyslem prodat ho za vysokou cenu, když to bude nezbytně nutné. Vzhledem k náročné geopolitické situaci a nejistotě v globální ekonomice se zdá, že taková naléhavá potřeba letos vznikla,“ dodala Milčakovová na adresu několika států včetně Ruska a Turecka.
PSALI JSME: Proč Čína tají nákupy zlata
(rek)
