Ten v reakci otevřel zlatá stavidla a povolil bankám větší nákupy zlata. V dubnu již šestý měsíc po sobě navýšila zlaté rezervy i centrální banka, údajně o 2,1 tuny. To znamená, že za oněch šest měsíců nakoupila kolem 30 tun zlata. Přidala se tak k centrálním bankám, které od roku 2022 zhruba na pětinásobek navýšily nákupy zlata po zmrazení ruských rezerv, uvádí agentura Bloomberg s odvoláním na Goldman Sachs.
V té době americká banka odhadovala, že Čínská lidová banka drží ve zlatě přibližně 8 % svých rezerv, což bylo pod celosvětovým průměrem okolo 20 % a podstatně méně než v rozvinutých ekonomikách. Pokud by Peking cílil na alokaci 20 % , musel by držet tempo nákupů kolem 40 tun měsíčně a ješty by to trvalo přibližně tři roky.
„Skromné objemy nákupů v posledních několika měsících naznačují, že ačkoli Číňané kupují, tak pouze v případě, že je cena atraktivní,“ řekl Ross Norman, generální ředitel portálu Metals Daily. „Pravděpodobně budeme svědky pokračujících nákupů, jelikož omezuje aktiva v amerických dolarech jako jsou státní dluhopisy.“
(rek)
